Zima se jen tak nevzdá 31.3.2015

1. dubna 2015 v 20:58 | Zdenka |  ZIMA 2015
Kapky deště pravidelně bubnují do okenních skel, je to jako meditační "hudba". Klíží se mi oči a blaženě usínám. Zdálo se mi, že slyším hromové dunění, že by bouřka? To snad ne v tomto období. I když je všechno možný. Druhého dne zrána sleduji za oknem v poryvech větru pěknou chumelenici. Moc se mi nechce vystrčit nos ven, ale musím, mám vyjedenou lednici. S kašlem a rýmou jsem se jakž takž vypořádala, jdu nakupovat.


Deštník se mi neustále obrací ve větru, dráty lítají sem tam, co bych chtěla za 50 korun! Zastavuji se u sousoší "Radost z deště" od šumperské rodačky Lei Vivot, která žije částečně v Mexiku a Kanadě. V létě ráda pozoruji, jak se zde čvachtají holubi a malé děti plácající ručičkami do vody. Bar Dakota poněkud předčasně postavil zahrádku, zima se jen tak nevzdá. V ranních hodinách se pěší centrum do 10 hodin hemží různými dodávkami se zbožím.
Dívám se směrem k radnici, ale je zahalena v mracích. Jdu do menšího obchodu na pěší zóně, mají zde nejlevnější sýry a k tomu české. Nemám ráda zaplněné velké markety na okraji města, hlavně ve dnech, kdy spouští nepřekonatelné slevy. To je fakt masakr. Nechápu, že většina lidí bere útokem markety hned první den, jako kdyby nevěděli, že nabídka trvá skoro týden. Nejlepší nákup je zde od 19 hod.
Kontejnery s různými květinami jsou schované pod vrstvou sněhu, stále chumelí. Asi si dnes tady lidi moc nevyberou. Já také mám v plánu, že si koupím na balkon pár kvítek pro jarní náladu. Budou velikonoce.
Máme na pěší zóně hodně obchodů s květinami, sazenicemi, dekoracemi, svíčkami, semínky a různými tretkami. Na zhruba 500 m je jich asi sedm, asi je to dobrý byznys. Ale příjemná kavárna v centru s posezením a pečivem ke kávě zde chybí. Hledám v tašce deštník, že já jsem ho nechala v obchodě! Vracím se, od pokladny už na mě pokladní mává deštníkem.
Málem jsem zapomněla! Musím koupit v Knize pár velikonočních pohlednic pro přátele, kteří mi je zasílají každý rok. Připadají mi mnohem osobnější, je nejvyšší čas je poslat.
Vepřové dušené na kmíně, půl kila za dobrou cenu, to je to jediné co zde přečtu. Na ceduli "kuchař" nabízí nečitelný seznam objednávek. Polotovary v centru jsou pro lidi hodně potřebné. Sama si zde kupuji knedlíky, nechce se mi doma s nimi patlat.
Mokrý sníh se sype a sype, fouká vítr, deštník mě neposlouchá. Mám mokré kalhoty i čepici. Procházím kolem kavárny, která před pár dny měla u stromku venkovní posezení. Všichni čekají na teplé jarní dny. Musím ještě na poštu, mám tam balík, který by mi zítra vrátili zpět. Tam zase bude lidí! Nejhorší je čekání u balíkové přihrádky. Ještě, že balík zůstal na poště a nepředali ho nějakému sousedovi z baráku! Už se mi to stalo a balík jsem měla u cizí paní, která byla věčně v čudu. Taky nechápu, proč mi na poště stále nabízí nějaké pojištění, založení účtu, časopisy..atd. Nemám ráda poštu pro blbosti, které vymýšlí a obtěžují těmi nabídkami lidi. Že bych se příště naivně zeptala, že chci půl kila hovězího a knedlík?
Kousek od centra za poštou je několik barabizen, nikdo se o to nestará, domy se rozpadají, okna jsou pokryta nějakým sololitem. Cihly jsou rozebrány a dírou oplocení se bezdomovci pokouší uchýlit do opuštěných domů. Barabizny hyzdí blízkost centra. Město s tím nemůže nic dělat, majetek je prý nějakého Pražáka. Možná čeká, až cena pozemku stoupne! Jednou jsem sledovala, jak si to fotí nějací Angličané, ostuda. Je zde binec, láhve, papíry, krabičky od cigaret a různé harampádí, dnes zakryté sněhem.
Ejhle, po 15 hodině se rozjasnilo, tak si vyjdeme na pivo na Bludoveček na úbočí Chocholíku. Je to asi kilometr, bude to pěkná procházka. K příjemnému posezení láká nový restaurant s krbem, na místě původního zájezdního hostince z 16. století. Venku na mne málem spadla hromada mokrého sněhu ze střechy. Těsně to vedle mne zadunělo, dost mě to vylekalo, byla to ohromná masa sněhu. Naproti restaurantu jsem vyfotila hospodářkou budovu se stájemi koní, krav, sýpkou a jelení oborou.
Před restaurantem je příjemné posezení a zábavný koutek pro děti. Naproti je hrad z písku z roku 2014, který zde během jednoho týdne vytvořili dva "pískoví" sochaři Jan Zelinka a Jakub Zimáček, z nichž Jakub (ze Šumperka) se stal mistrem světa v Austrálii v roce 2012. Socha představuje šlechtice Bluda z Bludova v kápi, majitele panství z období středověku. Jeden čas v devadesátých letech zde byl nevěstinec Flamengo. Od roku 2011 se mnohé změnilo, restaurace a okolí díky novému majiteli. Bludoveček má jen kolem 27 obyvatel.
Nejkrásnější pohled na Šumperk, obklopený hradbou Jeseníků je od Bludova. Na samém vršku je barokní kaplička Nejsvětější Trojice z 2. poloviny 18. století. V době Josefínských reforem byla kaple prodána a také zbourána.
Silnice byla zhotovena v letech 1836 - 42. Kaple byla obnovena v polovině devadesátých let minulého století. Je zde příjemné posezení pod mohutnými stromy s výhledem na město Šumperk.
Pod těžkým sněhem se mísí bláto s vodou, stoupla jsem do dolíku zakrytý sněhem a už mám mokro v botách! Cesta nabízí příjemnou procházku od kapličky k Bludovečku s výhledem směrem k Bludovu a Šumperku, ale ne dnes.
Dívám se od kapličky směrem k Šumperku, pozoruji rychle honící se mraky, a jak sluníčko postupně osvětluje různé kouty města. Mraky částečně zahalují hřeben hor a myslím přitom na to, že na horách se sníh udrží určitě do května. Půjdu na běžky! V pravý čas se vracím do tepla domova. Obloha se zatahuje hrozivými mraky, hučící vítr ohýbá stromy a hraje si s chumelenicí. V dáli se ozývá dunění hromů rychle se blížící k městu, blesky jeden za druhým předvádí hru přírody a její sílu.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Míííra | E-mail | 2. dubna 2015 v 15:38

S potěšením prohlížím každý příspěvek Zdenky a vždy se těším na další.
  Držím palce k další Tvoji "tvorbě", dá-li se to Tvé povídání s fotodokumentaci takto nazvat. Jen dál a houšť !!
                   Míííra. :-)  :-)

2 Zdenka | 2. dubna 2015 v 17:10

[1]:Ahoj Míro, Mirku....těší mě, že navštěvuješ můj blog. Ráda bloumám v přírodě Jesenicka a fotím. Mám u toho vždy nějaké pocity, dojmy a dělím se o ně s přáteli a ostatními. Nejde o nějakou velkou tvorbu. Blog je na téma Fotografie a nedá mně, připsat navíc i něco z historie, jak je uvedeno v mottu blogu. Díky. Ahoj :-)

3 Jarmila | 4. dubna 2015 v 21:45

Zdeni, nejseš spisovatelka?V druhém povolání? :-)

4 Zdenka | 5. dubna 2015 v 16:13

[3]:Jarmilko, 1.povolání jsem pověsila na hřebík, a proto mám čas na svého koníčka, tj. příroda, focení a různá tvorba na PC, to je vše..2.povolání to není...Krásné velikonoce.. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama