Lázně Jeseník-video 16.5.2015

26. května 2015 v 22:07 | Zdenka |  JARO 2015
V sobotu 16.5.2015 jsem se vydala do nejsevernějšího okresního města Olomouckého kraje. V údolí Hrubého Jeseníku, obklopeném rozsáhlými lesy, zelenými svahy luk, obdělanými políčky a melodiemi horských potůčků Bělé a Staříče, leží město Jeseník, dříve Frývaldov (něm.Freiwald), zvané "perlou Jesenicka". V současné době nelze jet do Jeseníku přes Červenohorské sedlo z důvodu opravy silnice, která již trvá několik let. Zvolila jsem tedy cestu přes Hanušovice, Ostružnou a Ramzovské sedlo.

V Ostružné jsem se krátce zastavila v restauraci Skiland na vídeňskou kávu a v muzeu hotelu Skiland s ojedinělou sbírkou hudebních nástrojů v počtu necelých 500 kusů z celého světa. Některé z nich zdobí všechny stěny restaurace. Expozice byla neoficiálně otevřena asi před 6 měsíci (denně od 10-19 hod). Slavnostní otevření bude 12.- 13. 6.2015 s prohlídkou expozice zdarma s muzikou. Toulavá kamera ČT1 zde natočila zajímavý dokument.
Cílem mého sobotního dne byla však osada Gräfenberg, nyní Lázně Jeseník, rodiště věhlasného Vincence Priessnitze (nar. 4.10.1799), zvaného "Vodní doktor". Za účasti mnoha hostů ze zahraničí, Německa, Polska, Maďarska, Slovenska a Francie byla zahájena 168. lázeňská sezóna s projevy hostů, žehnáním pramenů, příjezdem "Vincence Priessnitze s chotí" v kočáru a vystoupením mažoretek z Jeseníku. V krásném slunečném prostředí lázní se svěží zelení a modří oblohy byla akce mimořádným zážitkem.
Klikněte na obrázek -viz 6ti minutové video:


MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Historie lázní:

Rodiče Vincence Priessnitze se usadili v malé osadě na nejvyšším místě vrchu Gräfenberg. Osada byla založena kolem roku 1750. V té době zde bylo jen 18 domků. V malém dřevěném domku se Františkovi a Terezii Priessnitzových narodilo šest dětí, z nichž Vincenc byl nejmladší. Od svého mládí musel rodičům pomáhat v hospodářství, z toho důvodu do školy chodil sporadicky. Nejšťastnější byl v přírodě, kdy při pasení dobytka se opájel svěží zelení a průzračnými prameny. Slunce, čistá pramenitá voda, stálý pobyt na zdravém vzduchu, skromná životospráva se staly jeho receptem pro jeho budoucí léčebné postupy. Svoji léčebnou činnost začínal od 18 let a váže se k ní jeho vlastní zkušenost, kdy si vážně poraněný prst několikrát denně namáčel do studené pramenité vody. Prst se brzy bez hnisání zahojil. V 17 letech se Vincenc opět vážně zranil pod koly převrhnutého vozu s obilím. Měl zlomená žebra a sám se vyléčil obklady se studenou vodou i přesto, že přivolaný lékař mu sdělil, že bude do smrti mrzákem. Při své samoléčbě byl velmi vytrvalý celý dlouhý rok až k úplnému uzdravení. Od té doby Vincence vyhledávali nemocní se svými problémy a "Vodní doktor" s úspěchem léčil. Jeho rodný domek byl rozšířen na vodoléčebný ústav, ale nestačil pojmout všechny nemocné. Jeho slepý otec tehdy povolil v roce 1822 strhnout domek a postavit nový, jednopatrový na stejném místě. Zájem byl veliký, pacienti se jen hrnuli. Davům lidí však domek nestačil, proto Priessnitz pronajímal pokoje nejen u svých sousedů, ale i ve městě Frývaldov a České Vsi.

Dále letem světem (data čerpána z brožurky Jesenicko):

- od roku 1826 se zde léčili významné osobnosti včetně příslušníků šlechtických rodin

- poprvé v témže roce byl Priessnitz pozván do Vídně, aby léčil člena císařské rodiny

- v roce 1833 postavil rozsáhlý lázeňský dům, který stojí dodnes, dá se říci, že malá obec se stala
světoznámým lázeňským střediskem

- život mu ztrpčovaly závist, pomluvy, intriky i nejbližších sousedů a hanobení jeho metod

- jeho nejvážnějším odpůrcem byl dr. Antonín Schnorfeil, fyzik z Javorníku

- dlouholeté spory s oponenty z důvodů protizákonného léčení studenými vodními kůrami se dostaly až k opavskému krajskému úřadu roku 1829, který nařídil magistrátu ve Frývaldu nové šetření

- s pomocí svých pacientů a příznivců nakonec Vincenc Priessnitz dostal povolení k provozování lázeňského ústavu, přičemž mu byly povoleny dvě vany

- v roce 1833 chirurgové z Frývaldu podali další žalobu pro podvody V.Priessnitze, jednání se vleklo do roku 1835

- po vyšetřování na Gräfenbergu se V.Priessnitz dočkal kladného stanoviska a v roce 1838 opavský krajský úřad konečně posvětil další existenci vodoléčebného ústavu

- se svoji ženou Sofií měl pět dcer, v roce 1847 se k jeho velké radosti narodil jediný syn Vincenc Pavel (1847-1884)

- od roku 1838 nastal vrchol rozkvětu lázní, počet pacientů se pohyboval kolem 1000 - 1400 až do Priessnitzově smrti v roce 1851

- v letech nejvyšší slávy jsou v záznamech hostů významné osobnosti, např. knížata Esterhazy, Schwarzenbergové, Lichtensteinové, hrabata a hraběnky z celé Evropy

- v srpnu a září roku 1845 se u "Vodního doktora" léčil ruský spisovatel Nikolaj Vasiljevič Gogol

Současnost:

Priessnitzovy léčebné lázně a.s. mají několik ubytovacích zařízení s více než 700 lůžky. Hlavní lázeňská budova byla postavena v roce 1910 vídeňských architektem Bauerem s komplexními službami. V letních měsících jsou pořádány promenádní koncerty v parku lázní. V lázních se léčí civilizační choroby např., srdečně cévní, štítné žlázy, dýchacího ústrojí, duševní problémy, ženské a kožní choroby. Samozřejmostí je, že léčebné procedury navazují částečně na metody Vincence Priessnitze včetně aktivního pohybu na zdravém vzduchu, podpořené vyjímečnými klimatickými a geologickými podmínkami.

Motto vídeňského Dr. J.C.M. Selingra krátce po smrti Vincence Priessnitze (1851):
" Během dvou desetiletí se stal Gräfenberg jedním z nejpozoruhodnějších míst na světě."

Závěrem ještě několik fotografií z 16.5.2015:

Lázeňský léčebný dům Priessnitz z roku 1910 postavil vídeňský architekt Bauer. Leží v cca 620 m, s více než 200 lůžky a doprovodnými lázeňskými službami.
Pohled ze schodů od Lázeňského léčebného domu Priessnitz směrem ke kolonádě s fontánou a hřebenům Hrubého Jeseníku.
Český pramen z roku 1874 je jeden z pozůstatků po slavné Priessnitzově éře. Autorem sochy Hygie je Josef Václav Myslbek (1848-1922). Pomníky jsou na kolonádě a množství pramenů s kamennými pomníčky i v okolních lesích.
Francouzský pramen z roku 1841 je umístěn asi 150 m pod schodištěm k rodnému domu Vincence Priessnitze.
Schodiště k rodnému Priessnitzově domu. Dnes je v budově muzeum o historii Vincence Priessnitze, které založila jeho vnučka Zdenka Friedrichová-Ripperová. Součástí budovy je terasa s kavárnou.
V přízemí muzea je kavárna s venkovním i vnitřním posezením. Dívky před zahájením 168. lázeňské sezóny nabízí v dobových kostýmech hostům koláče.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 viktor | 29. května 2015 v 17:59

Zajímavé.

2 viktor | 29. května 2015 v 18:00

Bude článek o Šumperku? Přál bych si ho. Dekuji

3 Anezka Blounska | 29. května 2015 v 18:08

Dobrý den rada ctu Vase články. A také bych si rada pocetla něco o Šumperku. Jsem Vaším fanouškem. Moc krásné fotky také.

4 viktor | 29. května 2015 v 18:14

Paní Anežkou chodim na tenhle blog kazdy den a vyhlizim nové články. Jsem rad ze necekam sam na Šumperk. Hezky den všem čtenářům.

5 Anezka Blounska | 29. května 2015 v 18:26

:-)

6 Zdenka | 30. května 2015 v 20:37

[3]:Díky za Vaši pochvalu a návštěvu blogu. Jsem potěšena, že se Vám články líbí. O Šumperku,... viz v odpovědi p.Viktorovi. Hezký den :-).  

[4]: Díky i Vám , o Šumperku jsem již okrajově psala v článku Zimní toulky Šumperkem 29.1.2015 a trochu v článku Zima se jen tak nevzdá 31.3.2015. Určitě se budu dále Šumperku věnovat, mám již námět, který chci zpracovat. Potřebovala bych více času, který se mi jaksi moc nedostává. Hezký den :-).

7 Lubomir Štědrý | 31. května 2015 v 7:20

Dobré ráno, rad se vracím na tenhle blog. Hezké články a fotky ty bych uvítal v každém článků více. Jen tak dál.

8 Zdenka | 31. května 2015 v 22:27

[7]:Dobrý den pane Lubomíre, slibuji, že se polepším, co se týká fotek :-)... těší mě, se Vám články líbí, a že se k blogu vracíte. Děkuji. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama