Záhadný Nový hrad-Lužná 2.5.2015

6. května 2015 v 21:34 |  JARO 2015
V sobotním ránu 2.5.2015 se rozhoduji, že se vydám k záhadnému Novému hradu u Lužné (německy Neuhaus, Furchtenberg..) v Hanušovické vrchovině. Ještě jsem tam nebyla, i když je to blízko za kopečky. Stačí, když nebude pršet. Přesto si raději do baťůžku přidávám pláštěnku, aby mi v případě deště nezmokl foťák. Volám ještě mým nejbližším, aby se ke mně přidali, koho jiného mám otravovat o víkendu. Odezva k mé radosti byla příznivá. Kolem poledne koukám z okna a s potěšením zjišťuji, že z mraků se klube sluníčko. Paráda! Vyndávám pláštěnku z baťohu a popoledni vycházíme.


O vesničce Lužná, náležící ke Kopřivné, jsem se zmínila v minulém článku Lesní bar v lesích obce Lipová-lázně. Jedná se o malou vesničku, kde jsou obývané jen tři domy. Nejdříve si kousek vyšlápneme na Čapí vrch, odkud je pěkný pohled na mrňavou vesničku. Nad obcí jsou kopce s výškou kolem 600 m. Zde pramení malý potůček, který nás bude provázet cestou k hradu. Svěží zeleň svahů, lesů a jarní travičky podtrhuje kouzlo jarní přírody.
Sedíme v trávě, koukáme do údolí a kopečky Hanušovické vrchoviny, která má celkovou rozlohou kolem 800 km2. Je součástí Jesenické oblasti, navazující na Hrubý Jeseník. Mraky se honí po obloze a chvílemi zakrývají svým stínem svahy osvícené sluncem. Stíny se válí sem tam a pokaždé se zobrazuje jiný obrázek krajiny.
Ohlédnu se a fotím stromy s břízkou, které lemují travnatou cestu na Čapí vrch. Větve břízky se jemně pohybují v mírném větříku na všechny strany. Pro mne je jaro se svým koloritem svěžích barviček nejkrásnějším obdobím v roce.
Sedíme stále v trávě a pozorujeme svahy nad údolím. Po chvíli scházíme z Čapího vrchu k Lužné, odkud se vydáme k cíli našeho výletu. Hřejivé slunce a skoro bezvětří jsou velmi příjemné.
Po modré značce se vydáme úzkou asfaltovou silničkou do údolí. Projděte si s námi cestou k hradu míjená místa. Prožijte si obrázky z lesů, svahů, potůčku a z pohledů na ruiny samotného největšího hradu na Moravě z doby středověku.
Kolem asfaltové silničky, která se změnila na polní cestu, procházíme kolem různých stavení v údolí. Některé domky jsou určeny pro rekreaci. Zastavuji se a zjišťuji, že téměř u každého domečku je pečlivě uskladněné dřevo k topení, v létě ke grilování.
Stále jdeme z mírného kopce, kolem cesty jsou zajímavé scenérie rozpučených stromů, keřů a sem tam různých jarních kvítek.
Zastavuji se a hledím do stráně pod lesem, s rozkvetlými ovocnými stromy, zděnou chalupou s dřevěným štítem a opět s úhledně složeným dřevem pod okapem.
Osamocené, staré rozkvetlé třešně, jsou pravděpodobně pozůstatkem bývalé zahrady, která možná byla součástí domu, který již neexistuje.
Podél cesty nás provází čistý potůček, na jehož břehu se sem tam objevují blatouchy a další kvítka. Jeho bublání doplňuje libý ptačí zpěv. Potůček pramení ve svazích nad Lužnou směrem k vrcholu Pod Smrkem a ústí v údolí do řeky Moravy u obce Raškov.
V listí z minulého podzimu se ujaly voňavé fialky, které fotím ze všech stran a pozic. Klečím v listí a raději vstávám, co kdyby mě "přepadlo" klíště.
Blížíme se po častých zastávkách k cestě od obce Raškov, ležící u řeky Moravy. Tato cesta dále pokračuje do Kopřivné a Hanušovic 4 km, případně odbočkou po zelené kolem vrcholu Pod Smrkem až k Šumperku 15 km. Zdolali jsme asi dvoukilometrový úsek od obce Lužná, stále z kopce.
Podél cesty míjíme hluboké koryto s potokem, nad nímž se tyčí mohutný blok skal. Scházím k potoku a fotím ještě několik zajímavých detailů.
Na rozcestí v zatáčce pokračujeme doprava po zelené směrem ke Kopřivné. Jdeme do mírného kopečka, stále nás provází potok pod strání s bohatými porosty bílých květů a různého klestí.
Asi po 400 m zastavujeme u rozcestí, studujeme tabulky a odbočujeme doleva úzkou lesní cestičkou po žluté asi 300 m k tajemnému hradu. Nevím proč, ale mám zvláštní nepopsatelné pocity.
Po chvíli přicházíme ke vstupní východní bráně. Vpravo před bránou, nad příkrým svahem, jsme postřehli široký prostor, který připomíná hradní příkop. Nový hrad byl pravděpodobně postaven počátkem 14. století na místě Starého hradu na ostrohu, který se svažuje do údolí řeky Moravy. Plnil obrannou funkci při střežení vstupu do vnitrozemí Moravy.
Mezi stromy ve stráni se objevují mohutné hradby naproti vstupní brány. První písemná zmínka o Novém hradu pochází z r. 1417, kdy král Václav IV. předal panství Lobkovicům. K jejich panství náležel tehdy i Šumperk a několik obcí v okolí.
Z cestičky podél hradu se zahledím doleva k údolí směrem k Raškovu a Bohdíkovu. Přemýšlím o stáří stromů a uvažuji o tom, že zde asi lesy nebyly. Majestátný královský hrad v celé kráse nad údolím největší moravské řeky byl podle některých obrázků viditelný daleko široko. Pohled z údolí směrem k hradu byl s jistotou děsivý, jak napovídá název hradu Furchtenberg ( fürchten znamená děsný, strašný, hrozný...)
Procházíme další vstupní bránou, pravděpodobně do prostoru nádvoří. Dívám se kolem dokola na zbytky kamenného opevnění. Zajímá mě, jak byly kameny kladeny, představuji si, jak se zde poddání lopotili při stavbě tak mohutného hradu. Kdoví, odkud přiváželi či nosili kameny. Hrad se postupně rozšiřoval hlavně za markraběte Jana Jindřicha v letech 1360-1375. Následně za purkrabího Václava z Mladějova 1374 bylo postaveno kolem hradu mohutné opevnění.
Vlevo od nádvoří se tyčí mohutná věž, která z větší části odolala devastaci a poboření v době války při tažení na Moravu Matyáše Korvína v roce 1471. Jeho výboje byly zaměřeny proti všem královským hradům v okolí, které vlastnili Tunklové v Bludově a Brníčku, včetně Nového hradu. Někdy zavítám i ke zříceninám těchto hradů.
Z nádvoří touto brankou lze přijít mírným svahem k jižní věži. Hrad neustále měnil majitele, byl během několika let neustále zastavován, posledním majitelem byl Jiří Tunkl z Brníčka od r. 1455.
Z jiného úhlu fotím mohutnou věž na nádvoří, procházím kolem ní za dalšími objevy v rozlehlém prostoru hradu. Ptám se mladíka, který kolem mne prochází, jak velká prostora byla zastavěna. Ochotně mi sděluje, že byl postaven na téměř 1,5 ha. Velká plocha zástavby svědčí o mohutnosti hradu.
Se zvědavostí objevuji další torza hradu. Pohybuji se na vrcholu v místech centrálního hradu, na obrázku je pravděpodobně zbytek další věže nad hradním příkopem z východní strany.....mělo by jich být celkem šest. Jak už jsem se zmínila, postavené byly za pánů Jana Jindřicha a Václava z Mladějova (v letech 1360-1375). Pod touto věží by měla být ještě jedna věž. Nemám v ruce žádný plánek, musím si ho opatřit a znovu pátrat po minulosti hradu.
Jdu na vrcholu nerovným terénem a procházím různá zákoutí s pozůstatky rozlehlého hradního paláce. Potkávám turisty, kteří bez povšimnutí zaujatě fotí všechno kolem. Četla jsem, že Nový hrad je srdcovou záležitostí mnoha lidí.
Zaujal mě velký blok nakloněné hradby nebo se jedná o skálu? Zatím to nemohu určit, až sem znovu zavítám, tento útvar lépe prohlédnu, případně se poptám.
Terénem horního hradu jdu k poslední věži na východní straně nad svahem. Přicházím blíže a nacházím zde ohniště s ohořelými větvemi a poleny.
Vracím se od poslední věže příkrým svahem dolů a objevuji tuto vstupní bránu v těsné blízkosti hradního paláce s hláskou.
Vedle vstupní brány je znatelná cesta s podzimním listím, pod ní jsou viditelné zbytky venkovní věže. Okraje i nízké hradby podél cesty jsou obrostlé mechem.
Zůstávám několik minut u stejné brány pod hradním palácem. Pozoruji ruinu vstupu, který je v přízemí zcela zasypán. Najednou se mi v myšlenkách promítají obrázky s rytíři na cválajících koních, pánů hradu a jejich služebnictva, slyším povyk a dusot koní...... Chtěla bych se přenést na chvilku do této doby.....dost fantazírování!...Sejdu dolů příkrým svahem.
Jdu úzkou krkolomnou cestičkou ze strmého kopce od horních hradeb a věží hradního paláce dolů. Fotím terén pode mnou s kládou, kolem které procházím. Svah je příkrý, ujíždí mi nohy, padám k zemi. Sjíždím z kopce a brzdím nohami. Zachytnu se větve a hrabu se s její pomocí zpět ke kládě.
Scházím dále po svahu již s větší opatrností dolů pod hradby. Zezdola koukám nahoru, kde se tyčí vysoká věž z hradního nádvoří.
Pochoduji dále k jižní věži a fotím z jiného úhlu skalnatý ostroh s hradbami a věží. Hradby v době tažení Matyáše Korvína byly totálně vydrancovány s použitím tehdejších zbraní snad i dělostřelby.
Pod hradbami nádvoří se nachází labyrint, procházím z vnějšího okruhu do středu, nedaří se mi. Jdu tedy labyrintem z centra a chvíli to trvá, než se z něho vymotám.
Od labyrintu pod horními hradbami s nádvořím, jdu dále mírným svahem k poslední věži, která byla postavena na nejužším prostoru zastavěného hradu směrem k jihu. Odhaduji, že je to k ní asi 200 m.
Vlevo mezi stromy se v údolí objevuje cesta směrem po modré značce k Bohdíkovu a Raškovu. Vzdálenost k obci Bohdíkov je asi 3 km.
Zaujaly mne husté lesy naproti, pokácený listnáč a pařez. Chvilku si na něj sedám a čekám, až se lidé od jižní věže vytratí.
Lidé se nevytratili, nechci je rušit a z dálky fotím poslední věž. Vstup do věže je pobit dřevěnými prkny, kterými si asi vylepšili prostor někteří turisté pro přenocování. Vše tomu napovídá, před věží je i posezení s upraveným ohništěm.
Vracím se mírným kopcem k hradbám nádvoří a pozoruji mohutnou prasklinu v hradební zdi. Vypadá to, že se asi brzy sesune, i když je dole možná zpevněna navršenými ruinami.
Příjemnou úzkou cestičkou se vracíme zpět k rozcestí. Škoda, nepostřehla jsem mezi stromy hradby s cimbuřím a unikl mi tak snímek. Vlevo mezi stromy sleduji věž nad vstupní bránou a zastavuji se u hradního příkopu pod východními hradbami.
Od rozcestníku se kousek doleva vydáme cestou, která vede po modré ke Kopřivné 2,5 km a Hanušovicím 4 km, abychom se podívali do údolí. Od rozcestí je také možné vydat se cestou po zelené až do Šumperka 15 km kolem vrcholu pod Smrkem, nejvyšším vrcholem Hanušovické vrchoviny.
Z cesty pozorujeme hluboké údolí s okolními kopci, v pozadí Modřínový vrch (625 m) s Modřínovým lesem. V lokalitě Modřínového lesa se nachází přírodní rezervace Na Hadci od roku 1990, kde se vyskytují vzácné porosty květů ve skalkách. Zajímavý tip pro příští poznávání této lokality.
Pomalými kroky, se spoustou dojmů z návštěvy Nového hradu ukrytého v lese, odbočujeme stejnou cestou zpět po modré do kopce k Lužné.
Cestou se bavíme o fantastických zážitcích v ruinách Nového hradu a jeho okolí. Sem tam se zastavujeme a pořizujeme další obrázky z přírody kolem.
Zastavuji před strání s rozlehlou a upravenou zahradou. Stále jdeme do kopce kolem bezejmenného potůčku, ještě asi 500 m k cíli.
Kolem potůčku, po obou stranách břehů, jsou velké porosty pomněnek, blatouchů, žlutých, bílých kvítek (které neznám) a ojediněle několik trsů fialek.
Poslední snímek z našeho putování pořizuji ještě v údolí Lužné u rekreačních chatek pod strání. Určitě se k Novému hradu vydáme znovu za objevením dalších koutů a historie této úžasné lokality.

zdroj: web Turistika-Jeseníky a vlastivěda Jesenicka


MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Podrobnou historii Nového hradu s úžasnou pečlivostí i o majitelích hradu až do roku 1906, popisuje pan Václav Jokl z Hanušovic. Zhotovil během několika let perfektní nákresy včetně 3D modulu o uspořádání hradu a podrobně zpracované jednotlivé etapy vývoje hradu. Na jeho webu najdete dále obsáhlou fotogalerii, plánek hradu, zajímavé čtení včetně o pověsti hradu aj. Po otevření webu: www.novyhrad.cz se jen tak od počítače neodlepíte. Perfektní a úžasné!

Webová stránka pana Václava Jokla je součástí národního kulturního dědictví ČR.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dasa | 7. května 2015 v 9:07

Kouzelné :-)

2 Zdenka | 7. května 2015 v 15:12

[1]: Díky za pochvalu a návštěvu blogu.

3 T(h)om | Web | 28. prosince 2015 v 21:41

U tohoto hradu jsem byl vícekrát, ale několika detailů jsem si všiml až na vašich fotkách. Já jsem slepejš a vám patří dík. Takže díky :-)

4 Zdenka | 30. prosince 2015 v 16:02

[3]: :-) Zdravím, každý vidíme a všimneme si jiných detailů a věcí...díky za Vaši návštěvu..:-) Zdenka

5 f22 | 20. dubna 2017 v 13:21

Obrázek, u kterého se zmiňujete o Modřínovém vrchu  -  z tohoto místa není Modř. vrch vůbec vidět, ten je více vlevo a je zakryt kopcem(a lesem),na kterém hrad stojí. Na Vašem obrázku je v popředí část jednoho hřebenu Mlýna a vzadu pak kousek masivu Raškovské boudy.

6 krasnejesenicko | 22. dubna 2017 v 16:54

[5]: Na cestě s modrou značkou, hned od rozcestníku, jsme se dívali podle mapy ROVNĚ a máme zato, že naproti je část Modřínového vrchu. Nezdá se nám, že naproti jsou Raškovské boudy, když na obrázku, nad údolím k Raškovu je dlouhý svah Mlýna...Máme zato, že Raškovské boudy jsou dále vpravo...Napište nám prosím do zprávy autorovi..děkujeme

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama