Bludovská stráň od třetihor 30.6.2015

26. července 2015 v 20:49 | Zdenka |  LÉTO 2015
Dnešní článek, týkající se Bludovské stráně v Bludově má zpoždění, jelikož jsem si po návštěvě této neuvěřitelně zajímavé lokality "odskočila" k moři do Itálie. Úžasný
...........................
Dne 30. června 2015 za polojasného a teplého počasí se vydávám za kopečky do Bludova, abych se prošla naučnou stezkou Bludovské stráně (rozloha 50 ha, délka stezky 3 km), zaregistrovanou 20.6.1995 jako významný krajinný prvek. Náhodou jsem narazila na prospekty a přečetla si kolem této lokality několik zajímavých i odborných článků, jejichž obsah vzbudil moji zvědavost. Odborníci uvádí, že Bludovská stráň vznikla ve třetihorách, kdy geologickými pohyby došlo k vyzdvižení zemské kůry do dnešní výšky. Ve čtvrtohorách, kdy nastalo střídání ledových a meziledových období, získala stráň dnešní reliéfní podobu za přispění dalších přírodních vlivů, jako je eroze, deště, mráz, sníh, povodně v údolí řeky Desné s odplavováním štěrků a písků. Ze všech možných článků a obrázků jsem zjistila, že pro mne je nejzajímavější hlavně skladba vegetace, která se během mnoha tisíciletí ustálila do dnešní podoby.......Sedám do auta a po 5 km přijíždím do Bludova. Těším se na poznávání nového, opomíjeného koutku přírody, který jsem měla u nosu a o kterém jsem neměla ani ponětí. Předtím na chvilku navštívím okolí zámku a projdu zámeckým parkem......


Parkuji před rozlehlým zámkem, odkud je výchozí bod k Bludovské stráni. Na 1. ceduli naučné stezky (otevřena v listopadu 2008) čtu letmo úvodní informace o obci Bludov. Loudavými kroky procházím upraveným schodištěm, zpevněným dřevěnými deskami. Koukám do korun stromů a přicházím do zámeckého parku.
Překvapila mě rozlehlost parku s neuvěřitelně vysokými stromy. Na místě tvrze z poloviny 16. století byl pány Lichtenštejny postaven v roce 1624 pozdně renesanční zámek, který byl v roce 1708 barokně upraven. Posledními majiteli od roku 1718 byli Žerotínové až do roku 1945. Ve dvacátých letech minulého století byl zámek v restituci navrácen rodině Mornstein-Zierotin. Majitelé zámku nabízí ubytování, v barokní hale jsou pořádány koncerty klasické hudby a svatební obřady. O majiteli ing. Karla Mornsteina-Zierotin si můžete přečíst v Pamětech národa:
http://www.pametnaroda.cz/witness/index/id/3172?locale=cs_CZ

Historická fotka zámku v Bludově pochází z roku 1940. V té době v zámku žili Žerotínové. Před zámkem byl pořízen typický obrázek rybníka s kačenami. Na místě rybníka je dnes upravené parkoviště a několik domů. Vlevo od věže zámku jsou dodnes tři vysoké lípy, z nichž prostřední je památný strom lípy malolisté s obvodem kolem 8 m a stářím 600 - 700 let. Strom je velmi vzácný. Uvědomuji si, že jsem tuto lípu míjela vždy bez povšimnutí.
Upravený anglický park nabízí příjemnou procházku, všude kolem se line vůně rozkvetlých lipových květů. Až půjdu zpět, trochu si jich natrhám. Majitel se o park stará vzorně, byly vysazeny nové rododendrony a azalky.
Původně zde byly ovocné zahrady, oranžerie a skleníky. Později, koncem 19. století, byly vysazeny duby letní, lípy velkolisté, z nichž většina je chráněna.
V poslední době byla část nemocných stromů vykácena a postupně nahrazena novou výsadbou. Jdu kolem torza bývalé lípy nebo dubu, shora koukám do vykotlané obrovské díry pařezu, kde se promenádují mravenci a různí brouci. Červotoči se podepisují na úplném rozpadu dřeva.
Podél zámeckého chodníku je alej vysokých stromů dubů a lípy velkolisté. Koukám nahoru do korun ztepilých stromů, jejichž rozlehlé větve se vzájemně dotýkají a prolínají.
V parku se nachází památné stromy staré 300-400 let a jsou označeny tabulkou. Na obrázku je dub letní, dosahující výšky až 35 m s obvodem více než 5 m. V okrese Šumperk se nachází celkem až 69 živých stromů, z toho jen v Bludově je jich deset.
Opouštím zámecký park a podél ohrady jdu po cestě k místu, kterému se říká Gryngle. Nenašla jsem nikde vysvětlení, co toto slovo znamená. Po obou stranách ohrady jsou stejné druhy stromů jako v zámeckém parku.
Za zámkem je dlouhý přilehlý pozemek, je pěkně upraven, plný bujné zeleně, ztepilých stromů a mně neznámých cizokrajných keřů.
Míjím zajímavou vysokou lípu srostlou z několika kmenů stromů. Chodím kolem dokola a odhaduji obvod tohoto slepence více než 8 m.
Od zámeckého parku po zhruba 300 m pokračuji po žluté zajímavým koridorem s divným, již zmíněným názvem Gryngle. Je to velmi poutavý lesopark a remízek s roklí, kterým protéká malý potůček. Dominantou lesa jsou především vysoké mohutné duby a lípy, jejichž stáří se odhaduje kolem 300 let. Dalšími stromy jsou akáty, buk lesní, javory, trnky a bezy. Je to velmi romantické místo a trochu mi to připadá jako malá divočina.
Porosty stromů, keřů a rákosí se odráží v klidné hladině rybníčku, který slouží k rozmnožování obojživelníků. Lze zde spatřit i vzácnou rosničku zelenou, kterou popsal přírodovědec Jan Svatopluk Presl v 19. století. Malá vajíčka, připomínající kapky rosy, klade ve vodě pod listy a kořeny stromů, proto se jí říká rosnička. Také se používá název "rosní žabička"....
Dřevěné lavičky nad širokou roklí lákají turisty k posezení. Na chvilku si sedám do příjemného stínu, je docela horko, i když je vesměs zataženo. Poslouchám ptačí šveholení v korunách stromů. Je to balada....
Užívám si tohoto kousku přírody a jeho působivé krásy. Stezka je místy úzká, obklopena bujnými keři. Uhýbám občas cyklistům, kteří se řítí nahoru dolů.
Vycházím z lesa, abych se podívala, jaký je terén mimo lesoparku. Polní cesta je lemovaná řepkou olejnou a kopíruje směr stezky. Naproti na obzoru je alej stromů s vrcholem bludovského kopce, kterému lidé běžně říkají "Bluďák". Vracím se zpět do stínů lesa.
Scházím z cesty do široké rokle s protékajícím potůčkem, který má větší stav vody po deštích nebo zjara při tání sněhu. Chvíli koukám na spadlý kmen dubu a představuji si, jak zde musí být krásně v barevném podzimu nebo časném jaru, kdy zde rozkvétá záplava sasanek a sněženek.
Stezka se rozšířila, je pohodlná, procházím stále kolem hlubokého koridoru plný zeleně, vpravo sleduji pole a aleje nízkých ovocných stromů.
V průsvitu lesa koukám k nedalekému obzoru, kde se nachází nad Bludovem nejvyšší vrch Brusná 364 m s nedokončenou rozhlednou.
Vycházím z lesoparku Gryngle a pomalu jdu do mírného svahu ke zlomu bludovského kopce. Tuším, že stezka se odkloní vpravo k Bludovské stráni, vlevo je hlavní silnice z Bludova do Šumperka. Před nedávnem byla stezka z obou stran osázena novými stromy, čímž se prodlouží délka lesoparku až k hřebínku "Bluďáku", k místu, kterému se říká U Františka.
Nějaký vandal pořezal několik nově zasazených stromků, některé pohodil opodál a ve své zkažené duši se možná raduje. Kéž by tohoto zloducha vypátrali! Asi ho k činu přiměla závist, nepřejícnost, msta a bůhvíco dalšího...
Blížím se k rozcestí, jdu pomalu a míjím docela bohatý porost heřmánku. Sedám na zem a nasávám výraznou vůni této léčivé byliny.
Jsem nahoře zlomu bludovského kopce. Rozcestí se jmenuje Na Příčné, odtud půjdu po zelené naproti k Bludovské stráni. Než se vydám dále, chvilku postojím u cedule naučné stezky s informacemi o nerostu pojmenovaném bludovit, který se dodnes těží v lomu severně od obce. Nerost pojmenoval v roce 1884 rodák z Bludova Rudolf Kašpar. Cedule dále hlásá, že kámen byl použit do základů při stavbě Národního divadla v Praze. Bludovit se správně nazývá erlan a obsahuje několik minerálů, např. červenohnědý granát a další. Dozvídám se také, že v okolí Bludova je popsáno kolem 40 dalších minerálů.
Procházím jabloňovou alejí k Bludovské stráni a vidím na pokraji lesa ceduli s informacemi o zdejší květeně. To mě dost zajímá. Se zvědavostí se těším na vstup do jedinečného prastarého lesa.
Před vstupem do lesa ještě hledím na okraj Bludovské stráně a nízký porost kukuřice. Nějak mě napadlo, že les v dávných dobách pokrýval určitě celý tento prostor krajiny.
Jak uvádí cedule při vstupu do pralesovitého dubohabrového lesa, brzy na jaře zde vykvétají, jako v lesoparku Grynge, lány sněženek, sasanek, petrklíčů a jiných kvítek, které potřebují hodně slunečního svitu. To musí být nádhera!
Po olistění stromů zde vykvétají další druhy květeny, např. konvalinka vonná, mravenci opylovaný kopytník evropský a další. Potřebovala bych více času k brouzdání v lese, abych některé kvetoucí porosty zdokumentovala. Procházím kolem seníku, kam v zimě lesáci přiváží krmivo pro zdejší srnky. Kromě nich zde žije divoké prase, liška obecná a v blízkosti stráně u řeky Desné lze spatřit bobra nebo ondatry.
Na dalším panelu jsou zajímavé informace o dřevinách, které rostou ve stráni. Jedná se o duby, habry, lípy, javory, břízy, buky, všechny jsou velmi staré a tím získala stráň pralesovité podoby. Okraje a svahy stráně se vyhnuly obdělávání půdy, díky tomu se zde nachází původní les s vegetací, který zdejší krajinu po dlouhých tisíciletích pokrýval. Uvědomuji si, jak cenný je tento kousek starověkého lesa, který budovala příroda bez zásahu člověka a to již od dávných třetihor! Jdu stále z mírného kopce po zelené značce v blízkosti železniční stanice Bludov (vlevo), kde se nachází další cedule.
Od nádraží se stezka obrací nahoru směrem k Brusnému vrchu. Cedule u nádraží uvádí, že stezka je náročnější pro stoupající terén a je dlouhá 350 m. Jdu chvilku úzkou cestičkou obklopenou porosty břízy bělokoré a v myšlenkách se mi honí všechny nové informace a odborné výrazy, až z toho mám v hlavě pěkný guláš. Říkám si, že se sem budu určitě často vracet a už nyní se těším na podzimní, zimní i jarní dny.
Po zelené značce se pomalu loudám cestičkou s četnými zákrutami k okraji Bludovské stráně. Zdolávám poslední příkrý úsek po terénních dřevěných schodech a jsem nahoře.
Otevírá se mi pohled na vrchol Brusného vrchu nad Bludovem. Stojím u další tabule, která informuje o geologických poměrech ve stráni a blízkém okolí. Znovu si představuji, že dávno a dávno byl všude kolem souvislý les, který se zachoval po mnoha letech pouze v Bludovské stráni, neskutečné.
Zastavuji se v polovině Brusného vrchu a dívám se k obzoru nad Třemeškem a Dolními Studénkami s kopcem Drážník a Malínskými vrchy (kolem 500 m). Pomalu se blížím kolem zarostlé meze k rozhledně, kde je nejvyšší vrchol naučné stezky.
Jsem pod rozhlednou a koukám do údolí směrem k Bludovu. Na obzoru se rýsuje Hanušovická vrchovina, vpravo je zřetelný Háj (631 m) s rozhlednou, oblíbené místo k procházkám Šumperáků i obyvatel z okolních obcí.
Rozhledna je před dokončením, řemeslníci provádí poslední úpravy. Ptám se, zdali mohu vystoupit nahoru, s ochotou a klidem mi to dovolí. Koukám do všech stran a lituji, že obloha je mdlá, zatažená, pro pořizování snímku není moc kreativní.
Z rozhledny fotím obzor nad Šumperkem, zdá se, že na horách prší. Za jasného počasí bude odtud určitě krásný výhled na hřebeny Jeseníků včetně nejvyššího vrcholu Praděd. Je to také velmi dobré místo pro "lovení" snímků západu a východu sluníčka.
Cestou zpět k zámku jsem "potkala" malou alej třešní, která mě "pozvala k ochutnávce". Nikdo nikde, pouze opodál ve vysoké třešni jsou dva česači, ani si mě nevšímají. Dnešní procházka v okolí Bludova byla pro mne velmi poučná, hodně zajímavá a romantická. Naučná stezka Bludovská stráň se zámkem a lesoparkem Gryngle je určitě místem, kam se budu ráda vracet.

Zdroj: informace k lokalitě Bludovská stráň jsou volně citovány ze stručného prospektu, vydaný Českým svazem ochránců přírody Bludov z roku 2013, také z cedulí podél stezky.

Závěrem částečná citace z prospektu: " ...z hlediska udržení své hodnoty, bude stráň potřebovat pomoci. Je nutná likvidace rozšiřujících se porostů netýkavky malokvěté, netýkavky žláznaté a křídlatky japonské, zamezovat zániků mokřadů.....likvidace porostů trnovníku akátu....rozšiřovat biologickou ochranu lesa vyvěšováním ptačích budek a ochranu mravenišť....zmlazování hlavně buku lesního, dubu letního a zimního, jejichž semenáčky spásá zvěř."

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Z historie obce Bludov letem světem - Bludov byl největší obcí v bývalém šumperském okresu. Ve 30. letech minulého století zde žilo necelých 3000 obyvatel, z toho 39 Němců. Zakladatel vsi byl markraběcí úředník Bluda z Bludova (pradávný předek Žerotínů), jehož potomci ve 13. století založili hrad. Za husitských válek byl v rukách Beneše z Valdštejna, brzy po něm v držení Tunklů z Brníčka. Tunklové zde založili šest větších rybníků (rybníky byly do r. 1842 vypuštěny a zaorány). V době česko-uherských válek roku 1468 byl hrad Matyášem Korvínem zničen, tak jako hrad Brníčko, Nový hrad u Lužné (zmínka o těchto hradech byla popsána v článcích blogu o hradu Brníčko a Novém hradu u Lužné). Na přelomu 16. a 17. století získali statek Lichtenštejnové, kteří na území tzv. Dolního dvora postavili tvrz. Ve dvacátých letech 17. století na místě tvrze postavili zámek. Do dnešní podoby byl upraven v roce 1708. Žerotínové získali ves opět v roce 1718 a zůstali zde až do roku 1945. U kostela sv. Jiřího je umístěna hrobka nejslavnějšího Karla staršího ze Žerotína a dalších příbuzných z rodu Žerotínů. V 19. století v Bludově byly dvě hedvábnické továrny, pila, malá strojírna a vápenka. Před 1. světovou válkou se ujala výroba beden, menší slévárna a výroba lihovin. V roce 1971 se zdejší družstevní mlékárna proměnila v sodovkárnu.

Lázně Bludov - v roce 1929 byly otevřeny radioaktivní a sirné lázně. Léčivý termální pramen sírano-chlorido-sodného typu se nachází v areálu lázní. Léčí se zde onemocnění dýchacích cest, ledvin, obezita, pooperační stavy a pohybové ústrojí. Přírodní pramen v dávné minulosti využívali páni ze Žerotína, jimž Bludov patřil. Později na místě pramenu byly zřízeny rybníky, které byly nakonec zrušeny, ale teplý pramen se znovu objevil. V místě bylo nezamrzající jezírko, majitel ho nakonec zasypal. V roce 1924 koupil pozemek Zdeněk Pospíšil, rodák z Bludova, který se zasloužil o vybudování lázní.

Koupaliště Bludov - bylo dokončeno v roce 1963 v tzv. Vlčím dole. Dlouhá léta bylo koupaliště rekreační oblastí Šumperka s možností ubytování. Dnes je hotel Vlčí důl s omezeným provozem bez ubytování, vstup do bazénu je v současnosti zdarma.

Významná osobnost Adolf Kašpar - narodil se v Bludově v domě č. 145. S významným malířským talentem byl přijat na pražskou akademii malířství. V roce 1903 vyšly jeho ilustrace v knize Babička od Boženy Němcové. Rektor akademie
J.V. Myslbek se k ilustracím vyjádřil, cit: "Je škoda, že Božena Němcová nemůže vidět tyto perly". Malíř Adolf Kašpar se zúčastňoval studijních pobytů ve Francii. Ilustroval další knihy, např. Nerudovy Romance štědrovečerní, Jiráskovu Filosofskou historii, F.L. Věka, Raisovy Zapadlé vlastence a další. Liboval si v častých cestách hlavně v přírodě. Při návštěvě Šumavy ho zasáhla náhlá smrt při sbírání témat k ilustraci Baarovy Paní komisařky. Zemřel na mozkovou mrtvici poblíž Železné Rudy v červnu 1934. Bludovský rodák je pochován na hřbitově Slavín na Vyšehradě, čestném místě významných osobností národa. Dne 30. června 1935 mu byl v Bludově poblíž zámku odhalen pomník.

Zdroj: vlastivěda Šumperska a web obce
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Milena Richterová | E-mail | 4. srpna 2015 v 14:01

http://www.novinky.cz/domaci/376643-sucho-si-v-cesku-vyzada-drasticka-opatreni-budou-stat-az-desitky-miliard.html

Ovšem MŽP už nám desítky let spinká! Pouze upozorňuje na blížící se katastrofu!! Denně vidíme na každém kroku nové pařezy stromů a keřů. Proč? Máme sice všichni v hlavě teorii o ochraně životního prostředí, ale skutek utek! :-(  :-!  ???

2 Prokeš | E-mail | 4. srpna 2015 v 16:40

:-) Vlastní veb nemám, ale článek jsem si přečetl se zaujetím - potuloval jsem se v těch místech před cca 25 lety a tak byl pro mne poučeníém i vzpomíkou, protože dnes už ztěží stoupám po schodech ..... Karel. :-)

3 Zdeněk | 5. srpna 2015 v 13:25

Článek je zajímavý,trasu jsem také prošel,ale našel jsem jednu nesrovnalost.
Na vyfotografovaném rybníku není parkoviště,jak uvádí autorka.Rybník je na stejném místě,jako na fotografii. Zdeněk

4 Zdenka | 9. srpna 2015 v 14:58

[1]:Souhlasím s Vámi paní Mileno..Zdenka

[2]:Potěšilo mě pane Prokeš, že Vás článek zaujal..hodně zdraví. Zdenka

[3]: Pane Zdeňku, asi jsem to špatně odhadla, na dobové fotografii se mi zdá, že rybník zasahuje téměř k silnici, kde poblíž na rohu silnice jsou tři lípy..Zdenka

Děkuji všem za návštěvu mého blogu. Zdenka :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama