Podzim přichází-Dlouhé stráně 27.9.2015

30. září 2015 v 23:00 | Zdenka |  PODZIM 2015
V neděli 27.9.2015 se probouzím do chladného rána, venku je 5°C. Fouká silný vítr, lomcuje se stromy na všechny strany a sněhově bílé mraky se honí velkou rychlostí po obloze. Mezi nimi občas zazáří sluníčko a opět se ukrývá za chuchvalce mraků. Příroda se pozvolna obléká do podzimních barev. Mám ráda podzim! Pozoruji honící se mraky a napadá mě, že na focení je dnes pravá chvíle! Pojedu do hor, a protože se dnes cítím lenivě, pojedu lanovkou z Koutů nad Desnou směrem ke Dlouhým stráním. Obec Kouty je nejvýše položená obec v údolí řeky Desné a je významným východiskem turistických tras na hřebeny Jeseníků. Balím si vše potřebné a zvu kamaráda, aby se ke mně přidal. Na nic se nevyptává, kdyby věděl, že pojedeme do hor, tak by to asi vzdal. Strkám do jeho baťůžku starý foťák, aby se nenudil, a odjíždíme. Cestou jsem šveholila o krásách podzimu a rozplývala se nad míjenou krajinou. Po chvíli mi řekl, ať přitopím, že má studené nohy. Vypadá to, že ani neposlouchá, co mu s nadšením říkám. Po chvíli mlčení a zklamání, že nesdílí se mnou všechny ty krásy přírody, přijíždíme do Koutů a hledám místo k parkování. Lidí je všude jako much. Kamarád brblá, že je pěkná "kosa" a že si měl obléct spodky!


U pokladny areálu je dlouhá fronta. Hodně lidí je zde s horskými koly a napadá mě, že bych měla oprášit svoje kolo ve sklepě. Kamarádovi s nadšením sděluji svůj nápad, že bychom mohli taky vyrážet na kole a rychleji poznávat zákoutí hor. Jedním slovem utrousil, že je to drahý! Raději se řadím do fronty a kupuji lístky. Jdeme beze slova do kopce ke stanici lanovky, sleduji zaplněné parkoviště a poslouchám bublání řeky Desné, která má dva prameny, Hučivou a Divokou Desnou. Obě se stékají u Kouteckého mostu, odkud vede hlavní silnice s mnoha serpentýnami na Červenohorské sedlo. Parkoviště v Koutech má kapacitu až 600 aut a je zdarma.
Pomalu se blížíme ke stanici lanovky. Před zahájením její stavby bylo v dubnu 2009 prováděno kácení lesa o rozloze více než 30 ha. Stavbu areálu zhotovila investiční firma K3 Sport z Olomouce a to po téměř pěti letech schvalování projektu. Jen z ministerstva místního rozvoje musela splnit kolem stovky podmínek, jelikož se jednalo o stavbu v Chráněné krajinné oblasti.
Jízda na vrchol je kolem 6 minut. Nasazuji si kapuci, dost profukuje a chlad nepříjemně zalézá pod lehkou bundu. Obloha je zatažená, tak z focení asi nebude nic moc. Lanovka se potichu šine vpravo podél Dlouhého vrchu (907 m). Sleduji terén pod lanovkou, kde se chvílemi řítí kolaři. Vlevo míjíme svahy Medvědí hory (1159 m), kde někde v lesích se nachází několik skalních uskupení Rysí Skály.
Otáčím se zpět do údolí areálu a k zalesněné Suché hoře (1020 m), pod jejímž vrcholem, ukryta v lese, se nachází Martinova studánka. Poblíž se vine do kopců turistická stezka po zelené až k Vřesové Studánce přes Šindelnou a Červenou horu. Je to pořád do kopce a je to pěkná fuška. Mraky se houfují a jen spoře vykoukne sluníčko.
Svahy pod Medvědí horou jsou místy holé, v období zimní sezóny zde brázdí svahy odvážní lyžaři. Vysoká tráva se v hučivém větru prudce vlní a nevím proč, připomíná mi rozbouřené moře se zpěněnými vlnami, asi vzpomínka na léto u moře.
Lyžařský areál má celkem čtyři sjezdovky, dvě z nich mají délku přes dva kilometry a šířku přes padesát metrů. Centrum v Koutech je největším a nejmodernějším areálem v Jeseníkách. Uvádí se, že přepraví více než tři tisíce lyžařů nebo turistů za hodinu. Stala se tak konkurentem největších areálů v Krkonoších.
Terén pod lanovkou je samá mulda pro milovníky horských kol. V areálu je umístěn Bike park s mnoha různými trasami různých délek a obtížnosti. Tratě a stezky začínají u horní stanice lanovky ve výšce 1100 m. Jsme celkem nízko nad terénem, tak koukám doleva doprava, jestli náhodou není někde přehlédnutý hřib. To je ale blbá myšlenka, i kdyby tam byl, tak bych pro něj stejně nešla.
Od horní stanice lanovky jede minibus asi pro 20 lidí směrem ke Dlouhým stráním (40 Kč jeden směr). V duchu se raduji, že se v busu ohřeju, na lanovce jsem hodně prochladla. Opouštím plán, že se odsud vydáme po naučné stezce k Rysí skále (otevřena v roce 2013), ale je přílišná zima, severní vítr je nepříjemně studený. Od stanice lanovky v zimním období je výchozí bod pro běžkaře na nově upravovaných běžeckých trasách, v nadmořské výšce 1100 - 1250 m. Až napadne, tak se tam vydám. Budu kroužit v bílé stopě kolem přehrady do omrzení, po pěkné rovince bez plahočení se do kopce!
Čekám s kamarádem na bus. Podle jízdního řádu máme ještě chvilku času. Kamarád brblá, že je zmrzlý a že si měl vzít ty spodky, jinou bundu, teplou čepici a hodily by se mu i rukavice, otráveně říká. Ztichne po mém slibu, že pod přehradou Dlouhé stráně si dáme velký rum. Na tváři se mu mihl krátký úsměv. Rozhledna je vyrobena z ocele a obložena dřevem. Shora je krásný výhled k hřebenům Jeseníků, údolí Desné, k městu Šumperk a masívu Kralického Sněžníku. Vstup na rozhlednu je zdarma. V březnu 2015 získala čestné ocenění v kategorii Stavby občanské vybavenosti a úpravy veřejných prostor v Olomouckém kraji.
Náhle se kolem nás objevuje malá skupinka starých dam, odhaduji jejich věk kolem osmdesátky, možná i u některých více. Všechny s výbavou, jak to má být na kole do hor. Kolem nadšených důchodkyň se mihl pán se dvěma psy a v kraťasech! Jsou ale někteří lidé otužilí! A kamarád i já se třeseme zimou. Minibus konečně přijíždí, s radostí nasedáme. Jsme v busu jako sardinky, nasoukalo se tam určitě kolem třiceti lidí. Jedeme ke Dlouhým stráním pět kilometrů. U bufetového stánku kamarádovi přináším slíbený velký rum! Jedním hltem ho hodí do sebe. Má lepší náladu, chodí sem tam a horlivě fotí starým foťákem kolem dokola.
Stupáme od zastávky busu po příkrém schodišti k přehradě. Naproti v mracích se skrývá masív Pradědu, v jehož okolí se rýsují hřebeny Hrubého Jeseníku s uskupením vrcholů - Velký Děd (1408 m), Velký Jezerník (1307 m), Kamzík, Medvědí hřbet (1261 m) a další. Praděd je nejvyšší horou Jeseníků a je územím, kde jsou nejčastější srážky.
Kamarád s funěním těžce vytlapal příkré schody k přehradě. Já mu pořád říkám, že má skončit s kouřením! Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně je mezi prvními deseti nejnavštěvovanějšími turistickými cíli v České republice (více info na konci článku). Těžké chuchvalce šedivých mraků, hnány silným hučivým větrem, zakrývají hřebeny hor. Začínají mi dost zábst ruce. Rychle pobíhám po obou stranách hráze a pořizuji pár snímků, než se úplně "setmí". Dnes nemíním obcházet kolem dokola hráze, jsou to asi dva kilometry a mám lehké oblečení.
Nízké mraky se odráží v šedivých barvách na hladině přehrady. V místech, kde vysvitne sluníčko, se na hladině objevuje odraz modré oblohy a stříbrný třpyt vody. Pozoruji turisty, chvilku postojí a odchází zpět ke stanici minibusu, skoro všichni utíkají před studeným, mrazivým větrem. Jen hrstka se vydává na obchůzku kolem přehrady. Určitě je kolem 1-3°C.
Po chvilce k mé radosti vítr odvál chuchvalce mraků kamsi za hřebeny a objevuje se nádherná modř oblohy s bílými oblaky kolem dokola. Se zaujetím se dívám do údolí Divoké Desné, Koutů a Loučné s okolním seskupením vrcholů pod Pradědem směrem k Šeráku. Stíny mraků vytváří stále měnící se kolorit barev na svazích hor.
V okolí Medvědí hory (1159 m) se nachází Větrná elektrárna Pod horní nádrží. Dole je viditelná silnička zpět k lanovce, kroutí se sem tam a vede kolem Salaše mírně vpravo od "větrníků". Kdyby nebyla taková "Sibiř", tak bych zde stála a stála a kochala se nádhernou krajinou Jeseníků.
V okolí se nachází několik lesních chat, Tetřeví, Uhlířská, Margaretka poblíž Mravenečníku, sloužící hlavně lesákům. Líbilo by se mi, projít s nimi lovecké stezky, kde nejsou turistické značky. Je to paráda, když nepotkáte ani jednoho turistu a dostanete se do míst, kam se jen tak nikdo nedostane. Měla jsem takové štěstí v roce 2013.
Z druhé strany přehrady stojím nad údolím Jezerního potoka, pramenící vpravo pod Velkým Jezerníkem (1248 m). Vlévá se do Divoké Desné u Dolní nádrže. Svah pode mnou je Malá Jezerná. Na obzoru je hlavní, téměř rovný hřeben Hrubého Jeseníku s vrcholy, zleva Vysoká Hole (1464 m), Kamzičník (1420 m), Velký Máj (1384 m), dále k Jelenímu hřbetu (1367 m). Poté se hřeben mírně svažuje přes Pecny, Pec a Ztracené kameny (1250 m) až k sedlu Skřítek (877 m) u hlavní silnice směrem do Ostravy.
Trsy horské podzimní květeny částečně "zakrývají" hřebeny hor. Neznatelně zaslechnu jakoby z dálav volání kamaráda, které se ztrácí v poryvech větru. Mává nervózně rukama, je čas jít k zastávce busu.
Ještě narychlo fotím ohromnou kupoli tmavého šedivého mraku, jehož dlouhé stíny pokrývají svahy hor. Náhle rychlé odlétá v dál. Mám pocit, jakoby mrak padal do údolí.
Lidé se náhle shlukují pod hrází, ostatní běží k nim a nadšeně volají. Mraky se náhle rozešly! Praděd, nejvyšší hora Jeseníků (1492 m) a ochránce hor, se vynořil z mraků. Vpravo jsou viditelné Petrovy kameny (1438 m), místo čarodějnických rejů v době čarodějnických procesů v 17. století.
Ještě jeden snímek a rychle dolů, za chvíli přijede bus. Scházíme po schodech a kamarád si na zastávce ještě lupne jeden rum. Pro zahřátí, říká. Ani ho nevnímám a v duchu mám radost, že se odhalil Praděd. Mám dojem, že všichni turisté kolem sdílejí stejnou radost.
Jízdou zpět mezi porosty vysokých stromů téměř nefouká a je znatelně tepleji. Kamarád je spokojený, že přežil "Sibiř" a dodává, že příště, až vyrazíme do hor, musí mě poučit, jak se vybavit. Dnes jsem to prý nezvládla. V duchu si přiznávám, že má pravdu.
Za chvilku přistaneme dole, lidi naproti nás vesele zdraví, někteří mávají a říkám si, že ještě netuší, jaká "kosa" je čeká nahoře. Kamarád je nějak veselý, zdraví turisty a mává každé sedačce. Má prý chuť na pivo.
Ještě fotím terén jedné z lyžařských sjezdovek v okolí Dlouhého vrchu (907 m). Občas se tudy mihnou mladíci s horskými koly. Vlevo v údolí se nachází Loučná nad Desnou.
Svah je celkem příkrý, v údolí je Ski areál a vlevo obec Kouty nad Desnou. Naproti nad obcí je mohutná hora Černá stráň (1237 m), napravo od ní Klínová hora (1203 m) a dále Spálený vrch. Po chvíli nemotorně seskakujeme z lanovky a míříme do restaurace Ski areálu. Kamarád si místo piva nakonec objednává grog, já neodolám borůvkovým knedlíkům s tvarohem a kopcem šlehačky s tureckou kávou.
Nakoukneme rychle do pohádkového Kouteckého lesa s mnoha pohádkovými postavami vydlabané v dubovém dřevě. Děti lezou nejraději do perníkové chaloupky. Ukázka dávných řemesel připomíná skromnou obživu obyvatel tohoto drsného kraje pod horami. Les je především určený pro děti. Pomalu jdeme k parkovišti.
Přecházím most nad řekou Desnou a poslouchám její melodie. Po chvíli v autě spokojeně dřímá kamarád, hlava mu padá na všechny strany. Já se oddávám svým myšlenkám. Lituji jen toho, že jsem nezvládla celý okruh kolem horní nádrže Dlouhé stráně pro neskutečnou zimu a lehké oblečení, neprošla jsem ani naučnou stezkou Rysí skála. Ještě v barevném podzimu se sem určitě vydám.
Dobová fotografie Koutů nad Desnou pochází z roku 1935. Vpravo je budova nádraží a hustě zalesněné svahy Skály (864 m), Dlouhého vrchu (907 m) a Medvědí hory (1159 m).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Kouty nad Desnou, místní část Loučné nad Desnou - (něm. Winkelsdorf) obec byla doslova založena v nejvýše položeném údolí řeky Desné, chráněna horami před severními a východními větry (565 m). Dříve byla složena ze dvou částí, osady Annína a Andělských Žlebů. Rozkládá se podél silnice, která spojuje Šumperk s městem Jeseník přes Červenohorské sedlo. Koncem 19. století zde žilo necelých 1100 obyvatel, jejichž počet neustále klesal. V roce 1991 zde žilo pouze 158 stálých obyvatel v 38 domech, z toho v připojené obci Přemyslově 15 osob v 5 domech. Počet dramaticky klesl po odsunu Němců, zůstala pouze česká menšina v počtu 12 osob.
V 15. století byl kraj opředen pověstmi, kdy se zázrakem uzdravil lesník z oční nemoci, když si umyl oči vodou ze studánky. Podle pověsti se zde uzdravil také postřelený jelen, když se vykoupal ve studánce. Začalo sem přicházet mnoho lidí se svými neduhy a tak ve druhé polovině 17. století zde byla postavena dřevěná kaple Sedmibolestné P.Marie. Později byla studánka pojmenována Vřesovou. V roce 1683 byl v dolní části obce postaven sloup, který připomíná čarodějnické procesy. Sloup nechal postavit místní lesmistr Kryštof Zeidler, člen soudního tribunálu, aby unikl nařčení z čarodějnictví. Jiná pověst vypráví, že v místě sloupu byl zabit poslední medvěd v údolí Desné. Losinská vrchnost založila ve 2. polovině 18. století sklárny v původní osadě Andělské Žleby. Koncem 18. století (1799) byla sklárna přemístěna do osady Annín a nakonec v roce 1829 do Rapotína. Byl to základ slavných Skláren Rapotín. Jsou i zmínky o výrobě dřevěného nástavce ke kartáčům a štětkám, dařilo se pilám, v roce 1924 byly tři. V roce 1904 byla vybudována železnice. Dnes je obec významným rekreačním střediskem.
Po roce 1989 byly sklárny v Rapotíně privatizovány a dopadlo to neslavně, jako s mnoha dalšími prosperujícími a exportními podniky v okrese Šumperk. Zasloužili se o to rádoby novodobí podnikatelé, kteří si hlavně namastili svoje kapsy. Dnes je v Rapotíně u silnice jen torzo chátrající sklárny.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně letem světem - monumentální stavba byla zahájena v roce 1978 v blízkosti Mravenečníku, poté byla pozastavena. Projekt byl přepracován v roce 1985, vylepšen dvěma turbínami s vyšším výkonem. Dokončení bylo rozhodnuto v roce 1989, do provozu byla uvedena v červnu 1996. Na technologiích se podílely mnohé firmy (ČKD Blansko, Škoda Plzeň, Hutní montáže Ostrava a ze zahraničí švýcarské, francouzské aj. firmy...). Celkové náklady dosáhly výše až 6,5 miliard korun, investice se vrátila za 7 let provozu. Objem nádrže je 2,580 000 m3, plocha 15,4 ha, největší hloubka je 26 m. Po více než deseti letech byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce hlavně asfaltové izolace, kterou provedla švýcarská firma Bertschinger. Byl vyměněn také třídící systém. Rekonstrukce stála kolem 360 miliónů korun. Z ekologických důvodů je celý provoz umístěn v podzemí. Masa vody z horní nádrže padá do dolní nádrže dvěma tunely o průměru 3,6 m a délce 2547 m a 1499 m. Výkon obou přivaděčů je 137 m3/sec. Již více než 10 let je možné zúčastnit se exkurze elektrárny. Podle zdroje I dnes je Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na 1. místě ze sedmi divů České republiky za hotelem Ještěd a za třetím místem Pražského hradu.

Aktivity ve Ski areálu

- Bike park - většina tratí od 2,5 km (na inline bruslích ve výšce 1350 m) až do 15 km pro horská kola začínají u horní stanice lanovky ve výšce 1100 m. Po zimní sezóně je možné využít kvalitní půjčovnu s online bruslemi...

- pro motorkáře - jarní akce nabízí kvalitní zázemí pro stroje, v gastro provozu chutné motorkářské menu, dvě bowlingové dráhy a večerní diskotéku v "Lyžárně"...

- houbaření - pokud se o lvovi říká, že je králem zvířat, pak hřib smrkový je králem smrkových lesů v Jeseníkách..

- V Jeseníkách je mnoho příležitostí, např. s nordic walking vysoko do hor, různé exkurze, pro lázeňské hosty návštěvy okolních zámků (Velké Losiny, Loučná nad Desnou aj.), termálních lázní v Losinách, návštěvy různých naučných stezek a mnoho dalších zajímavostí z historie i současnosti Jesenicka.

Zdroj: volně čerpáno z Vlastivědy Jesenicka, z webu obce Loučná n.Desnou a Ski areálu v Koutech n.Desnou

.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alena | E-mail | 1. října 2015 v 23:00

:-)  :-)  :-) Zdeni, super. Jsi hotová spisovatelka a dobrá v popisování míst. Dáváš dobrá témata na výlety i s poučením. Dej to publikovat. Líbí se mi to mooooc. Tímto tě moc zdravím :-)  :-)  :-)

2 Zdenka | 16. října 2015 v 16:21

[1]:Díky za pochvalu a návštěvu mého blogu. Píšu hlavně pro sebe, kdy se zaujetím poznávám dávno minulé doby s odkrýváním historie Jesenicka, která je velmi zajímavá. Píšu také pro rodinu a mé přátele. Pěkný den. Zdenka

3 Leonard | 24. října 2015 v 9:44

Moc pěkné!!!!!! Rád to čtu. A další téma nám prozradíte?

4 dimitri | 27. října 2015 v 7:24

Opravdu pěkné a zajímavé.

5 Zdenka | 27. října 2015 v 19:15

[3]:Dobrý den pane Leonarde, těší mě Vaše pochvala, díky. Dnes jsem zveřejnila, sice se zpožděním, pohádkový příběh k Rysí skále na Medvědí hoře, s hlavní hrdinkou rysice, jménem Rena. Hezké podzimní dny. Zdenka  
[4]:Dobrý den, i Vám děkuji za návštěvu blogu a pochvalu, které si velmi vážím. Hezké podzimní dny. Zdenka
:-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama