Za pohádkou k Rysí skále 3.10.2015

27. října 2015 v 10:31 | Zdenka |  PODZIM 2015
Dnešní článek píši se zpožděním, jelikož jsem se mezitím vydala na několik dnů na Slovensko. Dnes to míním napravit a věnovat se výletu za "pohádkou" k Rysí Skále na Medvědí horu, pod Dlouhými stráněmi.
………………………………………………………………
Sobotní ráno 3.10.2015 je chladné, kopce bílých mraků se pomalu pohybují v mírném větru po modré obloze. Vypadá to, že dnes bude krásný, podzimní den. Byla by škoda, nevyužít pěkného počasí k toulkám v přírodě. Před několika dny jsem s kamarádem navštívila Dlouhé stráně a pro nepříjemné, skoro zimní počasí, jsme vzdali návštěvu stezky k Rysí skále. V mrazivém větru jsme promrzli až na kůži, tak jsme raději utekli do hřejivého domova. Dnes se na Medvědí horu vydám sama, bez kamaráda. Chci projít naučnou stezku s pohádkovým tématem o rysici, zvané Rena. Naučná stezka láká turisty a rodiny s dětmi, kteří se zajímají o pohádkový příběh Rysí skály:

V blízkosti pastevecké osady Kouty, u soutoku s řekou a statného kmene, leží v křovině těžce oddechující zvíře….V lese bičovaném ledovým lijákem, po kruté zimě, rysice žádnou potravu nenachází…dobře ví, že musí zajistit potravu pro své potomstvo…usíná v Kouteckém lese a za soumraku se dějí věci….z temných skrýší lesa vylézají skřítkové a pohádkové bytosti..lesní žínka Mechule přináší zprávu o přítomnosti rysice. Společně ji obklopují a neviditelný skřítek Euchoduch hlasitým houkáním Renu probouzí. …Modrý Hlavoplaz rysici praví, že jediný, kdo ji může pomoci, je Pán těchto hor, děd Praděd…..a může ho zastihnout v jeho chýši na Medvědí hoře. Varuje ji, že nesmí ublížit žádnému mláděti, jež Praděd opatruje…Tolik krátký výňatek pohádky z prospektu obce Kouty nad Desnou, kterou napsal Kestl David.
Vstupuji do řídkého lesa Medvědí hory (1163 m) a kráčím do kopce po červené značce "ve stopách rysice". Hrbolatá stezka s vystouplými kořeny je lemována torzy ztrouchnivělých stromů a polámaných větví. Průvodcem turistů je "lesní skřítek Koutík", který klade otázky u jednotlivých zastavení s tabulemi. Pro školní skupiny jsou připraveny odměny, po odevzdání správně vyplněné brožury.
Po chvilce přicházím na vymýcený kousek lesa s "chýší Praděda, vládce hor". Na tabuli je popsán příběh hladové rysice, jejíž největší úkol je zachování života a zajištění potravy pro svá mláďata. Ve svých představách a myšlenkách si vytvářím volné pokračování pohádky….Před chýší odpočívají ovce se svými jehňaty. Rysice se pomalu blíží k mýtině, cítí příležitost lovu a potravy. Postupuje lehkým, neslyšným krokem, občas zastaví a ostražitě naslouchá. V dálce nad hřebeny hor se schyluje k bouřce. Z chýše vychází mohutná postava s holí a dlouhými prošedivělými vousy, Praděd, vládce jesenických hor. Rozmlouvá s rysicí a slibuje ji pomoc. Pojmenuje nedalekou skálu na Medvědí hoře-Rysí, která bude natrvalo jejím bezpečným úkrytem a domovem.….
Pokračuji dále podél vysoké zlatavé trávy ozářené sluncem. Poblíž zastavuji u cedule s informacemi o květeně hor. Uvádí se, že v Jeseníkách se jich nachází kolem 1200 druhů. Jedná se o vyšší rostliny a pět unikátů, které se nevyskytují nikde na světě. Jsou to zvonek jesenický, lipnice jesenická, jitrocel tmavý sudetský, pupava Biebersteinova sudetská a hvozdík kartouzek sudetský. Z vyjmenovaných rostlin znám pouze zvonek jesenický a lipnici jesenickou. V tom mám docela velké mezery.
Na stezce jsou postaveny různé dřevěné prvky pro dětské dovádění, jako například Xylofon. Usedám na chvilku na lavičku a pozoruji štěbetající děti s rodiči, jak rozehrávají melodie xylofonu pomocí klacků.
Na konci lesa je cesta s mírnějším terénem. Chvílemi zaběhnu do houští, prodírám se pod nízkými smrčky, zda objevím nějaké houby. V mé fantazii si představuji, že ... rysice se skotačivými mláďaty jde plouživě v mých stopách. Občas se zastaví a pozoruje moje počínání…. Jakoby věděla, že jdu do jejího rajonu, k Rysí skále.To je blbá představa, co kdyby se zde poblíž opravdu pohyboval rys!! Nevím, co bych si počala!
Zaháním myšlenky s fantazírováním a pomalu procházím příjemnou cestou, osvícenou teplými paprsky podzimního slunce. Pohodu procházky ruší zpovzdálí nepříjemný hučivý hluk.
Přejdu úzkou asfaltovou cestu, která vede z Koutů nad Desnou k lanovce na Medvědím vrchu a dále pokračuje k Dlouhé stráni. Po silnici proudí zástupy lidí a občas se kolem mihne minibus pro přepravu osob od lanovky a zpět. Na rozcestí je ukazatel se značkami a dřevěnou sochou rysice.
Podél cesty jsou místy husté porosty borůvek, seschlé trsy trávy, které se po mrazivých nocích zabarvují do podzimního koloritu. …V ranních hodinách se rysice s mláďaty brouzdá orosenou trávou a pečlivě hlídá svoji rodinku. Náhle se na kopci zastaví a pozorně sleduje srnku, která se pase ve stráni, stačí jeden skok …
V blízkosti cesty se objevuje farma větrné elektrárny z roku 1998. Je postavena nejvýše v celé Evropě. Stará vrtule se točí ve větru s velkým, skřípavým hlukem, a narušuje klid přírody. Další dvě vrtule asi nefungují. Nechápu, jak mohli kompetentní osoby a ochránci přírody, tuto stavbu povolit a hyzdit tak krajinu Medvědí hory. Někde jsem četla, že by se měly demontovat.
Stojím u cedule a čtu zajímavosti o rysu ostrovidu. Je největší kočkovitou šelmou v Evropě, s délkou těla kolem 120 cm, výškou do 70 cm, s váhou asi 30 kg. Barva srsti je šedo rezavá s hnědými skvrnami. Jdu si na chvilku sednout na malou mýtinku u cedule Dalekohled a smlsnu si na malé svačince. Dalekohled, pověšený na sloupku je rozbitý. V lesíku kolem mýtiny jsou rozsety roztomilé dřevěné sošky různých zvířátek a ptáků.
Po malé pauze, s nabitou energií a osvěžující relaxací, opouštím mýtinu. Nespěchám, cesta vede rovným terénem, za chvilku budu u cíle.
Odbočuji z cesty doprava na vršek svahu. V hřejivém sluníčku babího léta stojím nahoře a kochám se poutavým obrázkem horských údolí, vrcholů hor a lesních porostů.
Skála na vršku je předzvěstí, že jsem blízko skalnatého rajonu rysice. Mezi dvěma smrčky je vrchol Rysí skály, kde se nachází "její doupě".
Přibližuji při focení skálu s vyhlídkou nad vysokým strmým terénem. Na obzoru sleduji v mírném oparu horské hřebeny, také svahy Mravenečníku (1343 m)a Dlouhých strání (1353 m).
Ocitám se těsně před vrcholem Rysí skály (1163 m). Fotím vlevo další uskupení skal s chuchvalci suché trávy. Na Rysí skále je momentálně několik turistů, pozorují přírodu, fotí a nemíní hned tak odejít. Vylezu nahoru, až všichni odjedou. Zatím se mi v myšlenkách, jako film promítá.….Velká šelma, rysice, sedí tiše v bezpečném doupěti pod skalou, a s ostražitostí pozoruje z úkrytu počínání turistů…čeká, až se vytratí. Je nejvyšší čas postarat se o potravu pro mláďata, která se pomalu probouzí. Rysice je nervózní…
Docela pěknou chvíli čekám, až se turisté nabaží výhledů ze skály. Konečně sestupují a hlučně si sdělují zážitky. Až zmizí v lese, jdu s třesoucími kroky nahoru k vyhlídce. Nemám se čeho chytit, žaludek mám sevřený a skoro se začínám strachy potit. Již od mala mám fobii z výšky. Proto se bojím vlézt do letadla… Poklekám na hrbolatou skálu, kolena mě tlačí. Lezu na vyhlídku v poloze čtyřnohého živočicha, hlavně, že mě nikdo nevidí. Jsem nahoře…to je ale výška!
Shora se dívám k horizontu s vrcholem Pradědu (1492 m), Petrových kamenů (1438 m), Medvědího hřbetu (1261 m, s Česnekovým dolem), Velkého Jezerníku (1307 m) a dále směrem vlevo k Červenohorskému sedlu (1152 m). V popředí se příkře svažují zalesněné Dlouhé stráně (1353 m) do údolí Borového potoka, zvaný také Medvědí.
S pokrčenými koleny koukám z vyhlídky do "propasti". Borový potok pod romantickou Rysí skálou vytváří nádherný vodopád. Dosahuje výšky až 14 m, v nejvyšším stupni padá v délce 8,5 m. Potok s četnými kaskádami pramení ve výšce 1285 m v sedle Mravenečníku a Dlouhých strání. Po zhruba 3 km se vlévá pod Medvědí horou do Divoké Desné. K potoku se určitě vypravím. Výchozí bod je z Koutů u Dolní nádrže po modré značce. Na protější stráni je zřetelně vidět silnička z Koutů k lanovce na Medvědí hoře a dále až k Horní nádrži Dlouhé stráně.
Sunu se v kleče dolů pomalým, šouravým "plužením" a opírám se o skálu. Ještě se na chvíli zastavím v zastřešené vyhlídce a pořizuji snímky Medvědí skály s třemi monstry Větrné elektrárny. Vyhlídka se může náramně hodit v případě hromů, blesků, lijáků nebo chumelenice.
Z objemného dubového špalku je vydlabána socha rysice s mláďaty. Je symbolem Rysí skály. Hodně lidí si zde pořizuje snímky. …..Rysice stojí na pokraji doupěte a čeká, až se nemotorná postava ztratí ze skály. Opatrně, s pomalými pohyby, se vydává strmou roklí k Borovému potoku. Je unavená, žíznivá a hladová. Musí se postarat o potravu pro mláďata..
Po delší zastávce v rajonu rysice se vydávám na poslední úsek stezky. Jdu vyšlapanou širší cestičkou, olemovanou nižším porostem smrkového lesa.
Lesní, kamenitá cesta se po vrstevnici Medvědí hory mírně svažuje směrem ke Koutům nebo nahoru zpět k horní lanovce. Podél stezky jsou zbytky pokácených stromů a pořezaných kmenů.
Vycházím z tmavého lesa a ocitám se v řídkém vysokém lese. Dostatečně široká cesta je lemována různými mechy, nízkou trávou a kapradím. Nějak se zatáhlo, vítr se prohání mezi stromy a začíná být chladno. Blížím se ke konci stezky, pohádka s dovětkem Davida Kestla o rysici s mláďaty končí, cit.: Dnes už přesně nezjistíme, jak se Rena na Rysí skálu dostala, jedno je však jisté, skalní útvar s překrásnou vyhlídkou tu zůstane navždy a s ním i příběh, jež se k němu pojí…
Poslední zastavení má název Ptačí strom. Na ceduli jsou popsány různé druhy ptáků, které se vyskytují v Jeseníkách. Některé druhy jsou umístěny ve výklencích dřevěného podstavce, např. kos horský, krkavec velký, sokol stěhovavý, datlík tříprstý a další. Na území Jesenicka je více než dvě stě různých ptáků, z nichž jsou některé druhy obzvlášť chráněny, např. jeřábek lesní a chřástal polní. Na ochranu těchto dvou druhů byla vyhlášena ptačí oblast Jeseníky v rámci celoevropské soustavy Natura 2000. Osmdesát druhů ptáků táhne na podzim a jaře oblastí Jeseníků do jižních zemí, např. orel mořský, kormorán velký, volavka bílá, husa polní aj. Naučná stezka k Rysí skále je krásný tip na výlet do hor Jeseníků.

DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI

Stezka Rysí skály - byla zhotovena v roce 2013 Lesy ČR, CHKO Jeseníky a Ministerstvem ŽP a má celkem 10 zastavení: Bar u medvěda, Pohyblivá lávka, Strom ptáků, Vyhlídka Rysí skála, Rysice Rena, Najdi zvířátka, Lavice rysice Reny, Xylofon, Praděd a Rena, Rena a skřítkové (v Kouteckém lese).

Rys ostrovid - se nacházel v Českých a Moravských zemí několik stovek let. V Čechách byli rysi vybíjeni od středověku až do přelomu 20. století. Jejich populace téměř zanikla. Dnes celoevropsky patří mezi ohrožené druhy. Po 2. světové válce došlo k migraci rysů ze Slovenska do Beskyd a Jeseníků. V 70. a 80. letech minulého století je skoro vyhubili pytláci i přesto, že ochránci přírody se snažili o jejich zachování. I když je lov rysa zákonem zakázaný, pytláci u nás zabili v letech 1995 až do roku 2005 téměř šedesát kusů. V současnosti se uvádí, že v Jeseníkách, na základě sledování ochránci přírody a dobrovolníky, se zde pohybují dva až tři osamocení samci. Hlavní potravou je spárkatá zvěř, srnec, kamzík, muflon, méně jelen a divoké prase. Dále v jeho jídelníčku jsou hlodavci, zajíci, taky kočky, ptáci, hmyz. Může napadnout i domácí zvířata.

Zdroj: web obce Kouty, výňatky z pohádkového příběhu Davida Kestla z prospektu Rysí skála
..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mirkaw | 8. července 2016 v 12:54

Bezva, tady jsem ještě nebyla, námět pro nedělní vycházku :-)

2 Zdenka | 8. července 2016 v 14:58

[1]: Určitě se k Rysí skále vydejte na procházku, je velmi příjemná. Já jsem cestou v duchu psala svoji "pohádku" . :-) Hezký den.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama