Do muzea v Ostružné a Petříkov 6.2.2016

15. února 2016 v 20:28 | Zdenka |  MOJE TOULKY 2016
Sobotní ráno 6. 2. 2016 je jaksi pochmourné. Šedivá mlha se líně válí krajem a zcela zahaluje hřebeny hor. Je kolem 5°C a poprchá. Podhůří hor je bez sněhu, jen u lesa jsou zbytky mokrého sněhu. Vypadá to, že dnes na běžky nepojedu. Během nudného koukání z okna mě napadlo, že vyrazím do Ostružné, kde je muzeum hudebních nástrojů. Zvu na výlet kamaráda, s radostí a bez brblání se přidává. Jedeme zatáčkami do kopců dlouhé vesnice Bratrušov. Ve vyšších polohách nad obcí v noci napadlo. Na okolních svazích kopců jsou lesy a stromy obaleny těžkým sněhem. Projíždíme kolem vesničky Lužná, v jejíž blízkosti se nachází zřícenina Nového Hradu, o kterém jsem psala v článku Záhadný Nový hrad na jaře v minulém roce. Všude kolem je hustá, mléčná mlha. Zákrutami sjíždíme k obci Kopřivná. Přes mlhu není vidět ani kopec s kostelem, který je jinak viditelný široko daleko.


Z Kopřivné jedeme stále z kopce směrem k Hanušovicím. V lese se mlha náhle vypařila. V zatáčce zastavuji, jelikož kamarád si prý potřebuje protáhnout svoje plíce. Ach ti kuřáci! Mezitím fotím domečky v sevřeném údolí blízko říčky Kopřivná, pramenící pod Rejchartickým sedlem. V této části Kopřivné jsou jen čtyři domy a cesta na obrázku končí u lesa asi po čtyřista metrech. Kousek ode mne je autobusová zastávka. Jedeme dále. Příkré zalesněné kopce podél silnice až do Hanušovic dosahují maximálně výšky do 600 m. Provází nás stále říčka Kopřivná, která se před Hanušovicemi vlévá do Moravy.
Projíždíme Hanušovicemi a pokračujeme směrem k Branné. Mlha poklesla znovu do údolí a její šedivost zahalila vše kolem. Zaparkujeme na náměstí v Branné a jdeme na kávu. Před vstupem do cukrárny rychle fotím v mlze kostel sv. Michaela.
Vedle cukrárny je vyhlídka, odkud jsou v případě jasného počasí krásné výhledy k hřebenům směrem k Šeráku. Dnes jsou hory neviditelné, jen napravo je vidět pár domů a v pozadí zamlžený zámek (o Branné jsem psala podrobně v loňském roce v článku Na trubičky do Branné). V cukrárně lidi nakupují trubičky v krabicích po třiceti kouscích. "Už na vás nezbylo..", říká mi při vstupu jeden pán. To by mě mrzelo. Popíjíme lahodnou kávu s trubičkou a po chvíli pokračujeme k Ostružné.
Zastavuji na okraji silnice u polní cesty v přírodní rezervaci Niva Branné s rozlohou necelých 9 ha (byla vyhlášena 18. 12. 2001), která je součástí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Nachází se v polovině cesty mezi Hanušovicemi a městem Jeseník.
Říčka Branná pramení v horách pod Smrkem (1127 m) nedaleko polských hranic. Ochrana rezervace spočívá v zachování dynamiky tzv. korytotvorných procesů toku řeky. Chráněny jsou také vzácné druhy rostlin a živočichů, které se vyskytují v tomto typu nivy. V blízkosti vede naučná stezka Pasák, která začíná v městečku Branná a je dlouhá 12,5 km se 14 zastaveními.
Koryto řeky je zataraseno spadlými kmeny stromů a silnými větvemi. Sníh je mokrý, na polní cestě je bláto, je mírně nad nulou. V době jara, kdy kvetou louky, podél vody sněženky, bledule, sasanky, v potoku se prohání pstruzi, v tůních kváká ropucha a ve stromech zpívající ptáci, jsou důvodem mého jarního výletu.
Na silnici je docela provoz, je sobota a hodně lidí se vrací domů z Ostružné nebo Ramzové. Podél silnice jsou v mlze ztracené vrcholy hor, dosahující výšky kolem 1000 m. Po chvíli projíždíme horskou obcí Ostružnou (založena 1561). Za kostelem Tří králů (1794), s barokními obrazy Jana Kryštofa Handkeho, odbočujeme směrem k obci Petříkovu.
Na okraji Petříkova je velké parkoviště, pro lyžaře zdarma. Já lyžovat nemíním, a po mé poznámce, že za půl hodinky jedu zpět, obsluha parkoviště mávne rukou. Zastavujeme u restaurace v centru Petříkova a kamarád jde na pivo, já na čaj.
Petříkov byl založen v roce 1617 Hanušem Petřvaldským. Míjíme kapli sv. Vavřince postavenou v roce 1909.
Projíždíme dlouhou obcí s ubytovacími kapacitami. Petříkov, nazývaný "Malý moravský Kitzbühel", leží v jednom z nejkrásnějších údolí Jeseníků.
Před budovou vystupuje z autobusu školní skupina. Studenti shromažďují na zem své baťohy s lyžemi a jdou se ubytovat.
V Petříkově (něm. Peterswald), bylo v roce 1991 zjištěno jen 16 osob v pěti trvale obydlených domech. Na počátku 20. století zde žilo přes 200 obyvatel ve 39 domech. Na obrázku vpravo je část zchátralého domu z roku 1932.
Jedeme stále nahoru a zastavujeme na parkovišti. Naproti na sjezdovce je vlek, ale pro nedostatek sněhu nejezdí. Areál nabízí 5 vleků a 6 sjezdovek se společnou jízdenkou s celkovou délkou 4400 m. Na jedné z nich je noční lyžování. K vlekům zv. Kaste jsou pro lyžaře k dispozici skibusy.
Na prvé straně svahů pod vrcholem Klínu (983 m) jsou postaveny penziony pro návštěvníky, chaty a víkendové chalupy.
Privátní chaty v kopcích.
Podél cesty teče říčka Branná. Z Petříkova lze po červené značce projít kolem tzv. U Grafitky, kde se nachází bývalá štola. Dříve se zde těžil pyrit a tuhy, těžba zanikla po první světové válce. Od štoly dále po červené lze pokračovat pod Trnovou horou k Císařské lovecké boudě s nádhernou vyhlídkou, poté k Paprsku a nakonec až do údolí Kunčic. Je to krásná procházka.
Cestou zpět nad centrálním parkovištěm zastavuji a hledím ke svahu pod Ostružníkem, kde je sjezdovka pro nenáročné lyžaře. Dnes nejede, je obleva a málo sněhu.
Podél silnice z Petříkova nás stále provází říčka Branná. Železniční trať se klikatí nejkrásnějším horským územím Jeseníků, s nejvyšším stoupáním trati od Branné do Ramzové (760 m). Je to nejvýše položená stanice v Česku. Stavba byla započata v roce 1886, projekt trati posvětil císař František Josef I. Pro krásnou členitou krajinu, kterou vlak projíždí, je území zváno Slezským Semmeringem.
Po návštěvě Petříkova zaparkujeme v centru Ostružné. Na ceduli naproti je upoutávka o naučné stezce Pod ptačí planinou s pěti zastaveními v délce 4 km, začínající na náměstí městečka Branná. Altánek u autobusové zastávky slouží jako přístřeší pro cestující v případě deště.
Jdeme si objednat prohlídku muzea hudebních nástrojů v recepci blízkého Horského hotelu Skiland. Vstupné je levné (od 30 do 50 Kč) a k tomu dostáváme několik prospektů.
Naproti hotelu jsou pod střechou expoziční prostory. Budova je součástí restaurace, kam se vydáme po prohlídce muzea. Muzeum bylo otevřeno v roce 2013. Česká televize uváděla podrobnosti o muzeu v pořadu Toulavá kamera. V době otevření v roce 2013 zde bylo přes 400 kusů, dnes je v expozici kolem 600 nástrojů z celého světa.
Při vstupu do muzea nás očekává průvodce, mimo jiné muzikant. Ochotně nás informuje o nástrojích, jejich původu a stáří, s ukázkami hry na různé nástroje. Dozvídáme se, že majitel nástroje sbíral více než 20 let a sbírá je dále. Je to zajímavé hobby pro muzikanty a sběratele. Bylo nám dovoleno fotit. Následující část fotek je bez komentáře.











Vycházíme z muzea a jdeme do restaurace na malý oběd. U muzea je malý koutek s prolézačkami pro děti.
Restaurace je součástí komplexu Horského hotelu Skiland.
Usadíme se v rohu příjemně vytopené restauraci. Moc lidí zde není, nejspíš brouzdají po kopcích na běžkách nebo sjíždějí na lyžích terény svahů v Ostružné.
Koukám z okna, venku se stále drží mlha. Před oknem je dřevěná socha muzikanta s basou.
Interiér restaurace jakoby navazoval na muzeum. Všude kolem, na stěnách, na stropech, u oken, je spousta nástrojů, které zajímavě doplňují kulisu restaurantu.
Po občerstvení jdeme k parkovišti a odjíždíme po pěti hodinách domů. Vítr vyhání mlhu z hor a odkrývá kousky modré oblohy. Zastavuji nad nádražím a fotím svahy nad Ostružnou směrem k Čerňavě (1103 m) a v mlze k hřebenu Hrubého Jeseníku s Keprníkem (1423 m), který odsud není vidět. Fouká silný vítr.
Vrtule se v rychlém větru hučivě točí, mlha se rozplývá a mraky se honí po obloze. Větrné elektrárny byly postaveny v roce 1994 v počtu šesti sloupů, s výškou 40 m. Lidé si na to již zvykli. Bez zastavení jedeme kolem Branné s viditelnou sjezdovkou Skiparku, která ráno byla totálně v mlze. Projíždíme Hanušovicemi a šplháme do kopce k obci Kopřivná.
Nad Kopřivnou zastavuji u kapličky a chvíli hledíme do okolí směrem k Hanušovické vrchovině, která navazuje dále na Rychlebské hory a vrcholy Jeseníků. Mlha a nízké mraky mezi lesy a kopci vytváří něžný obrázek krajiny.
Od kapličky jdu zpola zasněženým strništěm ke stromům u silnice. V údolí Kopřivné, které bylo ráno zahaleno mlhou, vykukuje kostel Nejsvětější Trojice z roku 1746. Natrhám si pár větviček s rozvíjejícími se pupeny kočiček, prvních poslů jara. Výlet byl pro mne inspirací k novým objevům v Jesenickém kraji. Branná s naučnou stezkou Pasák a přírodní rezervace Niva Branné v okolí a podél řeky. Určitě to jsou zajímavé tipy k výletu.

Zdroj: Vlastivěda Jesenicka, prospekty informačního centra v Ostružné.
.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama