Relaxace pod Chlumkem-Velké Losiny 1.9.2016

30. září 2016 v 20:40 | Zdenka |  MOJE TOULKY 2016
Mezi zahradou, zavařováním, mícháním marmelád, kdy jsem si připadala jako čarodějnice, bloumáním po lese za houbami, dvěma týdny lenošením u moře a nepříjemnou virózou, dopisuji nový článek dost opožděně. Od všeho toho mumraje utíkám 1.9. do přírody za relaxací. Je teplý letní den prozářený sluncem, modrá obloha a jasné obrysy krajiny jsou předzvěstí příjemné procházky. Volím krátký výlet k vyhlídce pod vrchem Chlumek nad Velkými Losinami.


Od kostela sv. Jana Křtitele kráčím Sportovní ulicí ke kapličce sv. Rozálie. Boží muka sv. Rozálie byla postavena v prvním desetiletí v 19. století. Po sto letech v roce 1916 byla stržena a nově postavena v 80. letech 20. století. V čelní nice byla dříve umístěna dřevěná socha sv. Rozálie, dnes je tam jen její obrázek. Kříž na špici stříšky se nedochoval.
Odbočuji z ulice Sportovní a pochoduji kolem několika domků s doprovodem štěkotu psů. Jdu zvolna podél lánu vysoké suché trávy. Hledím k obci Bukovice, která je součástí Velkých Losin. Na obzoru je část hřebenu Hrubého Jeseníku, blíže vrchy nad Maršíkovem, Lysé hory (744 m), na kterou navazují další vrcholy nad Loučnou nad Desnou.
Sedím v trávě, poslouchám zvuky cvrčků a relaxuji. V pozadí za kostelem koukám k zalesněnému Kamenitému kopci (606 m) nad obcí Maršíkov, která leží na hranici CHKO Jeseníky.
Procházím vysokou trávou kolem lesa vrchu Chlumek, dříve byl pojmenován Křížovým vrchem (něm. Kreuzberg, 514,4 m). Určitě zase chytnu klíšťáka. Obec Bukovice leží pode mnou jako na dlani, obklopena zalesněnými vrchy Smrčné (606 m) a Lískovce (657 m). Rozplývám se krásou zdejší přírody. Tam někde podél obce protéká říčka Losinka, pramenící pod horou Ucháč (1004 m).
Hlemýždím tempem se přibližuji k vyhlídce. S potěšením zjišťuji, že tam nikdo není a to mi vyhovuje. Těším se, jak se tam posadím, budu jen tak zevlovat, koukat do krajiny a oddám se relaxaci.
Na ceduli Naučné stezky Velké Losiny, s označením č.2, čtu údaje o krásném pohledu ke zdejší krajině, hlavnímu hřebenu Hrubého Jeseníku a Křížovému vrchu. Někdy na podzim se projdu celou naučnou stezku v délce 3,6 km s pěti zastaveními nebo s Maršíkovem kolem 6,1 km.
Obcházím kolem dokola obrovský kámen a hledám nějaký nápis. Asi je zde zasazen pro ozdobu vyhlídky.
Relaxuji na lavičce pod stříškou vyhlídky a vzpomínám, jak jsem se v mlze nedávno lopotila na hřebeny k Jelení studánce. Byla jsem tak ochuzena o určitě krásné výhledy do kraje. Tak alespoň se teď dívám k hřebenu hor z vrchu Chlumek. Hlavní hřeben Hrubého Jeseníku se zvedá od sedla Skřítek (867 m), ke Ztraceným kamenům (1250 m), na Pece (1250 m) a dále k holinám, až na Vysokou holi (1465 m, druhá nejvyšší hora v Jeseníkách).
Po chvíli lelkování na vyhlídce zaskočím na vrchol Chlumku, je to jen kousek, asi 500 m. Vstupuji do listnatého lesa a kráčím úzkou stezkou ke Křížovému vrchu.

Poslední úsek na vrchol Křížového vrchu byl celkem strmý. Funím nad zborceným prohnilým pařezem. Za vysokým šáším se nachází kamenný kříž.
Původní kamenný kříž byl postaven v roce 1827, obklopený prostranstvím, které sloužilo k různým slavnostem. Bylo také poutním místem. Po 2. světové válce zaniklo a prostranství bylo zalesněno. V 80. letech 20. století se zde těžilo dřevo a došlo k poboření kříže. Při zhotovení Naučné stezky Velké Losiny, byl kříž zrestaurován a postaven na původním místě.
Po obhlídce kříže jdu zpět k vyhlídce. Potkávám v lese jakési odkvetlé porosty.
Od vyhlídky se vydám doprava. Půjdu dále po úzké asfaltové cestě.
Potrhaná pavoučí síť se zralými šípky a nažloutlými listy, jsou předzvěstí podzimu.
Podél lesa jdu k asfaltové cestě s výhledem ke kostelu a okolí obce.
Z cesty se obracím zpět k vyhlídce. Je to pěkný koutek Losin, s výhledy k horám a okolí. Určitě tady odtud příroda poskytne krásný obraz barevného podzimu.
Na okrajích cesty potkávám různou luční květenu. Na obrázku je jeden z druhů pcháčů (Cirsium).
Tohle šáší je všude, podél cesty, v lese i jeho okraji. Koukala jsem do herbáře, ale název jsem neodhalila... Již podruhé jsem se poučila z nápovědy v komentáři (níže), jedná se o zlatobýl kanadský. :-)
Lán pole s pravidelnými pruhy a kulisou zalesněných vršků, je jako namalovaný.
Pohled směrem ke konci Losin a Rapotínu. Tam někde za kopečky je Šumperk.
Procházím alejí jeřabin a přemítám, jestli jsou jedlé. Sem tam jsou zasazeny i ovocné stromky.
Na kraji cesty je usazen ohromný kámen. Kdoví, jestli to sem někdo naaranžoval nebo je zde věky věků. Na chvilku se na kámen posadím a hledím k hřebenu Hrubého Jeseníku. Náhle si představuji zasněžené vrcholy hor a vracím se v myšlenkách na minulou zimu, která celkem nestála za nic. Běžkovat se dalo jen na hřebenech. Kdoví, jak to bude letos.
Zvolna scházím alejí z mírného kopce ke kostelu sv. Jana Křtitele.
U cesty je malá, luční " kouzelná zahrada".
Farní kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v renesančním stylu Janem ze Žerotína v letech 1599-1603 pro luterány, na místě původního dřevěného kostela. Patří k největším církevním památkám na Moravě. Architektem kostela byl pravděpodobně stavitel Antonio Thoma.
Kostel sloužil po roce 1620 ke katolickým bohoslužbám. Původní interiér byl postupně obměňován cenným klasicistním mobiliářem v baroku, rokoku a nástěnnými malbami. Ty byly později zničeny.
Nika s poničeným obrazem, zdivem s trčícími plastovými tubami, je v desolátním stavu. Snad to farnost opraví.
Vedlejší nika na tom není o moc lépe. Stojan na kole se tam také nehodí. Tím dnes končí moje krátká, relaxační procházka ke Chlumku. Je to opravdu pěkný koutek Velkých Losin, jak jsem se již zmínila. Určitě jsem zde nebyla naposledy.


Zdroj: částečně z prospektu Naučná stezka Velké Losiny
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jana | Web | 1. října 2016 v 9:40

Obrázky krajiny jak pro malíře, jsou to nádherný fotky. Tedy, až na ten kostel, to nevypadá moc vábně....škoda!

2 Zdenka | 1. října 2016 v 15:00

[1]:Díky za Vaši návštěvu. Kostel s těmi výklenky opravdu nic moc...hezký podzim :-)

3 Mirkaw | 1. října 2016 v 19:46

Určitě krásná procházka s pěknými fotkami.V. Losinami vždy jen projíždíme a někam spěcháme a stačí vyjít kousek do strání a kopců a otevře se nádherná příroda s výhledy do krajiny. Žlutá rostlinka se jmenuje zlatobýl kanadský a krásně prozáří podzimní dny. Jsem ráda, že jsem takhle mohla cestovat s Vámi.Už se těším na další toulky. :-)  :-)

4 Tomáš | Web | 1. října 2016 v 21:05

Připadat si jako čarodějnice a vydat se do Velkých Losin nemusí v historickém kontextu vypadat jako nejlepší nápad, ale jak tak koukám, procházka to byla příjemná a fotky se také povedly :-) Přeji tedy i nadále krásný teplý a barevný podzim, třebaže jak straší předpověď, má se nám to příští týden pokazit. Ale třeba se platou jako obvykle. Mějte se :-)

5 Zdenka | 2. října 2016 v 9:40

[3]: Opět jste mě vytáhla z louže, už podruhé :-), v botanice se moc nevyznám, díky, doplním. Pěkné podzimní dny.. :-)

[4]: :D u toho míchání a bordelu všude kolem, jsem si fakt připadala jako čarodějnice :D Ještě se potýkám s nedoléčenou virózou, tak mě počasí zatím nevadí, alespoň si udělám pořádek ve fotkách..:-)Hezký den!

6 Jára | Web | 13. října 2016 v 14:48

Nádherné fotografie a moc hezké seznámení s krajem, který je pro nás už vzdálený, tak že na jednodenní výlet se tam nedostaneme a pro mne je to kraj neznámý. Moc ráda bych se tam také podívala. :-)

7 TlusŤjoch | Web | 13. října 2016 v 21:08

Pěkně zdokumentováno.

8 Zdenka | Web | 14. října 2016 v 20:36

[6]:Díky za pochvalu. Jeseníky určitě  mají co nabízet, ať už je to historie, ale i příroda a lázeňství..např. Velké Losiny nebo Karlova Studánka a další...Pěkný den! :-)

[7]: Díky za Vaši návštěvu..hezké podzimní dny..:-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama