Na horách kraluje zima 11.3.2017-video

22. března 2017 v 19:49 | Zdenka |  MOJE TOULKY 2017
Vypadá to, že na horách se bude držet sníh až do konce dubna. V sobotu v poledne 11.3.2017 se chystám na oblíbené Červenohorské sedlo a odtud k Vřesové studánce. V loňském roce jsem měla smůlu, cestou ke studánce byla pokaždé mlha, dnes to snad bude lepší. Podle informací napadal na horách čerstvý sníh, běžecké stopy jsou upraveny, vítr skoro nefouká a je kolem 0°C. Podmínky na malý výlet do hor jsou dnes výborné. Cestou k Vřesové studánce a zpět, natočím pár amatérských videoklipů. Stojan nemám, tak to podle toho bude vypadat.


Parkoviště jsou skoro plná, jezdím sem tam, nikdo se nemá k odjezdu. Nakonec přes zákaz zaparkuji u hotelu ČHS jen pro ubytované. Snad mě nikdo nevymákne. Na svahu pode mnou jezdí jen několik málo dětí, naproti na sjezdovkách pod Velkým Klínovcem (1164m) také moc lyžařů nejezdí. Pravděpodobně se do hor vydali v běžeckých stopách.
Čerstvě napadaný sníh oblékl stromy do bílého šatu a pokryl zamrzlou cestu. V běžecké stopě to pěkně jede, lyže nepodkluzují, je to dnes paráda!
Naproti pod Velkým Klínovcem se vine silnice k Šumperku, na druhou stranu k městu Jeseník. V údolí pode mnou je tzv. Koutský žleb s Divokým potokem, pramenící Pod Šindelnou (1125m). Cestou Koutským žlebem po žluté značce je možné navštívit na Divokém potoku kaskády, vysoké až 10 m.
V bývalém kamenolomu nad Červenohorským sedlem byl v srpnu 2013 postaven památník obětem hor. Dřevěná kaplička je zmenšenou kopií bývalého vyhořelého kostelíka na Vřesové studánce. Uvnitř jsou umístěna jména osob, které tragicky zahynuly v mrazu, lavině nebo vánici, pádem ze skal a mnohokrát ve Velké kotlině. Památník byl postaven občanským sdružením "Společně obětem hor".
Mraky se prohání do všech stran a občas odkrývají kousky modré oblohy. Hned je veseleji.
Stromy podél cesty občas prosvítí sluneční paprsky.
Cestou k Vřesové studánce tlapu stále do kopce, občas zastavím a pozoruji pohyb bílých chuchvalců mraků.
Ve vyšších polohách se objevují vrcholky hor v okolí sedla a na obzoru hřebeny Hrubého Jeseníku.
Za zatáčkou na chvíli zastavuji u cedule, čtu informace naučné stezky s názvem "S Koprníčkem na výlet Keprnickými horami", (koprníček je rostlinka z jesenických hor). Stezka byla vyhlášena v roce 2006, začíná na Červenohorském sedle a končí v Ramzové. Délka trasy se třinácti zastaveními je 14 km. Stezka vede Národní přírodní rezervací Šerák-Keprník, vyhlášené roku 1932 knížetem Janem II. z Lichtenštejna.... Zdá se mi, že zatažená obloha je předzvěstí chumelenice.
Zastavuji se v zatáčce, pozoruji lyžaře na sjezdovkách Velkého Klínovce a sluncem osvícené hřebeny hor. Po chvilce se ocitnu v přírodní rezervaci s názvem Sněžná kotlina.
Scenérie podél cesty se stále mění.
Nad údolím Divoké Desné pod Šindelnou horou (1124m), se objevují Dlouhé stráně s okolím Mravenečníku.
Hřeben Hrubého Jeseníku se svažuje k sedlu Skřítek. V popředí svahy hor nad obcí Kouty nad Desnou.
V závějích zasněžené smrčky pod střechou plovoucích mraků, vytváří zajímavou pohádkovou scénu.
Kousek modré oblohy, s doprovodem šedivých mraků, vylepšuje obrázek lesa.
Několik porostů vysokých stromů odolalo vichřicím a polomu.
Kouzelné scény v okolí vytváří sama příroda. Osobně jsem přesvědčena, že zima na horách má mnohem více romantiky než v létě.
Pohybuji se v území Sněžné kotliny o rozloze bezmála 108 ha. Je ledovcovým karem s lavinovým územím. K velkému sesuvu laviny došlo v roce 2004, kdy byla zlikvidována velká část porostů smíšeného lesa. V zimě je vstup do kotliny zakázán. Nachází se zde mnoho vzácných rostlinných společenství, např. zvonek vousatý (je ve znaku CHKO Jeseníky), violka dvoukvětá, hořec tečkovaný, více než 50 druhů mechů a mnoho dalších. V létě, při rozkvětu chráněné květeny, to musí být paráda!... Někdy se do této lokality podívám.
Z cesty míjím údolí mezi stromy, sevřené Spáleným vrchem, Klínovou horou a Vozkou. Jsem v blízkosti Vřesové studánky.
Pohled do podhůří pod Červenou horou (1337m).
Jeseníky s hlubokými údolími, nepřístupnými zákoutími, úžasnými vodopády na mnoha místech potoků a pramenů říček, balvany a skalami rozsetými po celých horách, mají jedinečné kouzlo. V zimě jsou Jeseníky obzvlášť obdivuhodné.
Za zatáčkou budu u cíle pramene s uzdravující vodou.
Krása krajiny s rozsáhlými lesy je nekonečná a nezapomenutelná.
Naproti pozoruhodný vrchol Vozky, (něm. Fuhrmannstein,1377m) nad údolím Hučivé Desné. Cestou od Vřesové studánky k lokalitě Vozky, se nachází přírodou vytvořena tzv. Japonská zahrádka se zakrslými smrčky, připomínající bonsaje. K hoře Vozky se váže několik pověstí. Jedna z nich vypráví, že při projíždění hory vozka s nákladem chleba zapadl do rašeliniště, a aby se osvobodil, podložil kola chlebem. Stihl ho trest a s povozem na vrcholu hory zkameněl.
Zpětný pohled, odkud jsem přitlapala. Vpravo pod Vozkou jsou svahy Spáleného vrchu a Klínové hory (1157m) s lesáckými stezkami a loveckými chatami. Na Klínové hoře se zasněženou mýtinou (naproti), se nachází poblíž dvě myslivecké chaty Furmanka a Vilibaldka. Vzpomínám na výlet před 2 roky, kdy jsme šlapali loveckými stezkami, kam turisté běžně nechodí, s doprovodem zkušeného myslivce. Byl to krásný červnový zážitek.
Sundávám běžky a jdu k prameni uzdravující vody. Pověst říká, že Vřesovou studánku objevil lovec při pronásledování poraněného jelena, který se napil z pramene a uzdravil se. Lovec později onemocněl a vzpomněl si na pramen ze studánky. Z těžké nemoci se pomocí pramenité vody také uzdravil. Od té doby se Vřesová studánka stala poutním místem. Za knížete Lichtenštejna zde byla postavena kaple s obrazem "Pět ran Krista Pána", který je nyní umístěn v zámku ve Velkých Losinách.
Od Vřesové studánky k Šeráku je hřeben opatřen kůly pro orientaci turistů, pro případ např. sněhové vánice.
Odtud, hřebenem Keprnické hornatiny, je k Šeráku (1351m) 5 km.
Nad Vřesovou studánkou se nachází zajímavé uskupení skal zvané Kamenné okno. Někdy v létě si toto místo prohlédnu, ještě jsem tam nebyla. Je mnoho míst, které jsem v Jeseníkách dosud neobjevila!
Od Šeráku se valí temná mlha, skoro dramatická, zvedá se vítr, je čas k návratu.
Cestou zpět pojedu stále z kopce, budu pomalu plužit a pokusím natočit videoklipy ze sjezdu k Červenohorskému sedlu. Odjíždím s holemi v levé ruce, v pravé ruce držím pevně kameru, která se přizpůsobuje hrbolatému terénu. Plužím, dvakrát se ocitám na zemi a videoklipy tomu také odpovídají. Nepovedené scény vystřihnu!

Amatérský videoklip od ČHS na běžkách k Vřesové studánce a zpět:



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jára | Web | 23. března 2017 v 8:11

Překrásné fotografie nádherných hor. Ty kontrasty tmavých mraků a modré oblohy jsou neskutečně krásné. Je pravda, že někde bývá zima mnohem zajímavější a krásnější, než léto. Hlavně bývá větší možnost rozhledu, když jsou listnaté stromy a modříny  holé a odhalí krásu, kterou v létě zakrývají. Je to prostě nádherné Moc se mi líbí i video. :-) Krásné jarní dny a těším se na další krásné fotografie a povídání.

2 Zdenka | 23. března 2017 v 20:37

[1]: Díky za Vaše hodnocení a milá slova, moc mě to těší. I já Vám přeji krásné příchozí jaro..:-)

3 Mirkaw | 24. března 2017 v 19:48

Zachytila jste krásnou zimu se zajímavou oblohou a zvláštní atmosférou. Video se mi také moc líbilo s příjemnou hudbou, byl to pěkný relax.Celou zimu jsme se na túru po horách chystali, až k tomu nedošlo, tak aspoň takhle. Byli jsme tam před 2 lety a takhle jsem si trasu znovu osvěžila v jiném podání. :-)Přeji hezký den :-) Stále mi nejde hned po zveřejnění článku vložit koment. :-(

4 Zdenka | 25. března 2017 v 14:11

[3]:Hory mě stále lákají, v zimě, létě, celý rok. Koukám na hřebeny hor každý den, a když neprší a nechumelí, většinou všeho nechám a prchám z domu..:-) Díky za Váš komentář a přeji krásné jaro! :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama