V předjaří do lesů Senové - Šumperk

23. dubna 2018 v 23:05 | Zdenka |  MOJE TOULKY 2018
Současné dny jsou plné sluníčka, jen sem tam přijde bouřka. Příroda se rychle obléká do jarních barev, všude kolem v korunách stromů zpívají ptáčci a s radostí vnímám, jak příroda pookřála. Obrázky, které jsem před necelými třemi týdny pořídila cestou na Senovou, jsou znázorněním probouzejícího předjaří. V minulosti jsem se Senové již věnovala, proto komentáře omezím.


Podél cesty mě provází zaschlé keříky, spadané listí a vysoké chuchvalce suché trávy, které zastiňují výrazný vrch Háj s rozhlednou, oblíbené místo turistů z okolních obcí a Šumperka. Název vrchu se mezi obyvateli ujal jako Senová, (z německého názvu Heukoppe, Heu je seno). Celé okolí je součástí jižního výběžku Hanušovické vrchoviny, v předhůří pod Hrubým Jeseníkem.
Snímek Šumperka jako na dlani.
Na okraji lesa míjím ojedinělý, obytný dům pod Senovou.
Tentokrát jdu po neznačené lesní cestě stále do kopce. Nízké stromky jsou obaleny podzimním listím, shodí ho, až vypučí nové listy.
Pod paprsky slunce se kolem cesty ohřívají trsy podbělu.
Od sedla u Červeného kříže odbočím na zelenou značku a funím do strmého kopce na Háj. Je to teda fuška!
Z cesty odbočím k vyhlídce směrem k Šumperku. Fouká studený vítr jako v pozdním podzimu.
Po chvíli jsem u další vyhlídky. Viditelnost není nic moc, přesto na obzoru jsou viditelné hřebeny hor.

Po hodině lopocení v příkrém kopci, přicházím na vrchol Senové (631 m) s rozhlednou Háj. Výška celodřevěné rozhledny je 29 m, má přes sto schodů. Otevřena byla v roce 1996 na místě původní Štefanikovy rozhledny z roku 1934, která po zásahu blesku v roce 1953 vyhořela. O rozhlednu se stará Klub českých turistů. Dnes je zavřena.
Vracím se z kopce pohodlně dolů stejnou cestou, občas se zastavím a hledím do rozsáhlého údolí pod horami.

Cestu zpět jsem zdolala co by dup a jdu směrem k městu.
U cesty zastavuji u políčka s jarními květy.
V květeně se moc nevyznám, myslím si, že se jedná o šafrán (krokus).
Pokračuji dále mírnou cestou. V hřejivém sluníčku nikam nespěchám.



Z cesty od Senové se odkláním doprava k panelákům.
Podél pole kráčím vyšlapanou blátivou cestičkou, nedbám na umazané boty, hlavní je, že jsem po divné zimě nabita novou energií.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mirkaw | 25. dubna 2018 v 22:07

Touto cestou jsem ještě nešla, a tak mě překvapilo velké  množství krokusů takhle ve volné přírodě, což je vzácností. Přeji hezké dny a chuť se toulat. :-)  :-)

2 Jitka | 26. dubna 2018 v 6:53

Přečetla jsem několik zajímavých článků s krásnými fotkami a musím vás pochválit, je to krásná práce. Jeseníky moc neznám, tak už vím, kam se brzy vydám. Přeji hodně zdraví.

3 Jára | Web | 1. května 2018 v 19:36

Moc krásné fotografie a opět jsem se potěšila nádherným jarním  okolím Šumperka. Je tam opravdu moc krásně. Ty krokusy ve volné přírodě jsou nádherné a moc krásné. S viditelností je to poslední dobou špatné i u nás, hlavně kvůli velkému množství pylu a prachu v ovzduší.  Mějte se Zdeni, moc hezky a těším se na Vaše další krásné fotografie a  zajímavé povídání. Užívejte si nádherných jarních dní. :-)  :-)  :-)

4 Zdenka | 4. května 2018 v 20:02

1. Také mě překvapilo pole krokusů pod Senovou. Cestu k rozhledně jsem šla také poprvé..Přeji krásné jarní dny :-)

2. Díky za Váš komentář. Jestli Jeseníky moc neznáte, stojí určitě za návštěvu. :-) Pěkný den.

5 Zdenka | 4. května 2018 v 20:11

3. Děkuji za pochvalu, ozývám se po návštěvě na Jižní Moravě, vyšlo nám krásné počasí a ochutnávali jsme moravská vína. Co se týká pylu, hlavně z řepky a jehličnanů, je všude a obtěžuje, hlavně alergiky. Přeji i Vám krásné jarní dny. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama