Poohlédnutí za letními loukami v Pekařově

30. září 2018 v 22:56 | Zdenka |  MOJE TOULKY 2018
Jednoho letního dne jsem se vydala do podhůří Jeseníků, s cílem brouzdat pekařskými loukámi, poslouchat melodie ptáčků a cvrčků, ležet v trávě, vnímat jemné poryvy větru a sledovat pohyb bělostných mraků......Pod horami se krčí malá osada Pekařov (něm. Beckengrund) s drsným podnebím, obklopena kopci a horami Studence 726 m, Pekařovského vrchu 784, Chlumu 616, Žárovce 793 a Bukového vrchu 771 m. Hornatina je výběžkem oblasti Šeráku směrem na jih k Černé stráni.


Trochu z historie, o které jsem se již zmínila v minulém článku k Pekařovu. Po 2. světové válce došlo k odsunu německých obyvatel a od té doby byla více než polovina domů stržena. O osídlení nebyl zájem, zůstaly zde jen rekreační chalupy a trvale zde žije jen jedna rodina.
Cestou k rozlehlým loukám, jsem pořídila několik snímků rozsetých chalup. První usedlíci sem přišli koncem 14. století, museli vykácet les, aby si mohli postavit svá obydlí s malými políčky. První zmínka o obci se uvádí v tzv. urbáři z roku 1577, kdy zde bylo kolem dvaceti domů zhruba se 150 ti obyvateli. Kolem roku 1900 bylo v Pekařově s Bukovicemi 143 domů, převážně s německými obyvateli v počtu 696.
V dávných dobách sem jezdívali pekaři pro dřevo s koňskými spřeženími pro potřeby šumperské pekárny. Odtud se ujal název Pekařov. V chudé osadě se místním obyvatelům nevyhnula robota. Jejich povinností byla účast na honech jako náhončí pro panstvo a robotovat sedm dnů v roce, včetně žen.
Obcí protéká bezejmenný potok (ve starých mapách byl pojmenován Grossbach), který se vlévá do Račinky a u Velkých Losin se vlévá do potoka Losinka. ..... Pohled z cesty k Bukovému vrchu.
Před válkou měla vesnice ve výšce 550 m obecnou školu, talentovanou rodinu Kolbů s továrnou, kde se vyráběly flašinety a dokonce varhany. Kromě toho zde byly dvě hospody, dva stolaři, obuvník a kupecký krámek. Od roku 1920 až do roku 1945 měl Pekařov také policejní stanici.
Na pekařovských loukách se v minulosti pěstoval len s výbornou kvalitou, na dalších pozemcích chudé vsi se pěstovaly také obiloviny (oves, ječmen, žito), brambory a ve větším množství řepa, luštěniny a zelí. Stav hospodářského chovu byl široký. Převážně zde byl chov krav, koní, prasat a několik úlů včelstev.
V zimě se ženy věnovaly hlavně předení lnu, muži řezbářství a pletení košíků. Předení lnu bylo hlavním zdrojem obživy. Hodně příze prodávali šumperským obchodníkům. Zdejší řemeslné výrobky se s úspěchem prodávaly na trzích v Branné (Kolštejně) a v Šumperku. Chudí domkaři v zimním čase nacházeli obživu také při lesních pracích. V drsné obci docházelo často v době epidemií a válek k výměně obyvatel, především u nejchudších chalupníků.
Naproti kraluje Černá stráň (1232 m) a na obzoru hřebeny Hrubého Jeseníku. Zajímavostí je, že v létě na horních kopcích (Oberort) pekařovských luk rozkvétají květy o deset dnů, než v údolí osady (Unterort), přičemž je rozdíl v nadmořské výšce jen o 200 m.
Rozvolněné pastviny pod Pekařovským vrchem (784 m).... V září roku 1938 byl patrně Pekařov postižen velkou vodou, kdy byly poničeny pole a louky. Zároveň se tehdy vyskytla u domácích zvířat slintavka a kulhavka.
Pohled do údolí k části obce Bukovice, obklopené Předním vrchem (584 m) a dalších kopců, svažující se do údolí s říčkou Losinkou. Kulisa půvabných strání nad Bukovicemi s obzory Hrubého Jeseníků (vpravo). Okolní lesy sloužily ve středověku jako úkryty před nepřátelskými vojáky v době třicetileté války, mezi Rakouskem a Pruskem o Slezsko s Kladskem. V době připojení k Říši byli obyvatelé v Pekařově (i v okolí) nadšení. Po odvádění mužů na frontu začali polevovat. Deset vojáků padlo v letech 1939 - 1945. Pekařov byl osvobozen 8. května 1945 sovětskou armádou....
Letní balada pekařovských luk byla doprovázena bzučícími včelami a cvrlikáním ptáčků v ukrytých stromech kolem dokola.


Pohled do údolí směrem k Velkým Losinám.
Včelka s bzučením létala sem tam kolem květin, až se nakonec usadila.


Pekařovské louky, plné bělostných kopretin, modrých zvonků a dalších kvítků, jsou doslova balzámem na duši.


Cestou kolem chalup je možné se vydat směrem ke Třem kamenům (925 m), ukryté za obzorem.

Pohled z louky zpět k osadě.
Zruinované stavení mohlo být pravděpodobně stájí z dávných dob.

Pohled z druhého úhlu.
Rozcestník na kopci osady.
Kamenitá cesta směrem ke Třem kamenům.
Prošla jsem kolem několika vyšperkovaných chalup.



Z cesty jsem odbočila na louku s vysokou trávou směrem ke kapličce.

Kaplička na vršku kopce pod mohutným stromem.
Oprava kapličky Panny Marie Lurdské byla obnovena v roce 2010, slavnostně vysvěcena a je každoročně součástí Pekařovských poutí.


Terén za kapličkou.
Od kapličky pohled do údolí s kostelem v obci Pusté Žibřidovice.
Brázděním pekařovskými loukami jsem tohoto dne načerpala hodně energie, hřejivého sluníčka a zážitek z krásné přírody pod horami Jeseníků.

Zdroj: volně převzato z webu obce Jindřichov a Vlastivědy okresu Jesenicka....



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mirkaw | 7. října 2018 v 18:47

Krásně jste se prošla a pořídila spoustu nádherných fotek. :-) Byla jsem tam loni na podzim na kole a letos na jaře jen na skok, a takovéhle procházky jen tak se toulat  a nikam nespěchat, mi chybí. A dost mi vadí, že nikde nejsou barevná políčka, jak tomu bývalo dřív, jen samé zelené ohraničené pastviny, takže dostat se někam na vrchol kopce a pokochat se naší krásnou krajinou nelze. Bohužel i tu kapličku jsem nějak minula, snad příště. Přeji hezké dny a chuť se toulat. :-)

2 Zdenka | 10. října 2018 v 20:57

[1]: Děkuji Vám za milý komentář. Já jsem skoro celé léto nechtě lenošila doma se zlomeným palcem na noze. Musím dodat, že mně chyběly procházky a bůhví, kdy mi splaskne otok....nicméně se chci brzy vydat do blízkého okolí s nenáročným terénem.Pěkný podzim přeji ..:-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama